Jak na věc


výpočet náhrady za ztrátu na výdělku při pracovním úrazu příklad

Rozsah ztráty na výdělku

    V souladu se zákoníkem práce je zaměstnavatel povinen v rozsahu, ve kterém odpovídá poškozenému za škodu, poskytnout náhradu této škody:
    účelně vynaložené náklady spojené s léčením jsou odškodňovány stejně jako náklady spojené s léčením u přeživšího zaměstnance, přičemž nárok na jejich náhradu má ten, kdo je vynaložil za života poškozeného zaměstnance.
    Náhrada za ztížení společenského uplatnění je náhradou za nemajetkovou újmu spočívající ve vyřazení nebo oproti minulosti méně intenzivnímu zapojení poškozeného do společenského, osobního, rodinného, a pracovního života a jeho závislosti na pomoci okolí, je tedy kompenzací za „pokažený život“.(z nálezu úS sp. zn. IV. úS 444/11)


Bolestné a ztížení společenského uplatnění

    K tomu, aby zadostiučinění v penězích za zásah do práva na ochranu osobnosti mohlo být soudem přiznáno, je však potřeba prokázat intenzitu vztahu zemřelého zaměstnance a pozůstalé osoby, která ztrátu blízkého pociťuje tak, že paušální odškodnění stanovené zákonem nemůže být přiměřené zásahu do jejího práva na rodinný život, který tím utrpěla. Současně je potřeba prokázat zavinění zaměstnavatele na pracovním úrazu, jehož následkem osoba blízká zemřela, které může spočívat třeba jen v nedodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
    Nárok na náhradu škody za ztrátu na výdělku má zaměstnanec i při každé další pracovní neschopnosti, která je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, byť by od pracovního úrazu uplynula jakákoli doba.
    Ačkoliv to není z textu zákoníku práce zcela zřejmé, Nejvyšší soud ČR dovodil, že za věcnou škodu se považují také náklady, které vznikají poškozenému zaměstnanci tím, že pro následky pracovního úrazu nemůže obstarávat svou domácnost v rozsahu jako před vznikem škody a tyto domácí práce za něho musí vykonávat někdo jiný, např. manžel nebo jiná osoba. Výše této škody se pak vypočte z obecné hodnoty těchto prací, které poškozený třetí osobě zaplatil nebo, které za něho vykonávala osoba blízká, aniž by ji poškozený zaplatil. V takovém případě se jedná o fiktivní škodu, na jejíž náhradu má poškozený nárok.


Nároky na náhradu škody při pracovním úrazu

    Vzhledem k tomu, že se často jedná o nejvýznamnější nárok zaměstnance poškozeného pracovním úrazem, který by mu měl umožnit žít i nadále důstojný život, doporučujeme v každém případě konzultovat tento nárok s našimi specialisty.
    Škodu na bolestném i ztížení společenského uplatnění je možné uplatňovat opakovaně. V praxi to znamená, že při každém dalším léčbě, která je v příčinné souvislosti s poraněním, které zaměstnanec utrpěl při pracovním úrazu, je možné žádat bolestné. Stejně tak u ztížení společenského uplatnění při každém zhoršení zdravotního stavu má poškozený nárok na odškodnění ztížení společenského uplatnění ve výši rozdílu mezi novým ohodnocením a původním.


účelně vynaložené náklady léčení zemřelého

    Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci po celou dobu pracovní neschopnosti, která byla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Tato příčinná souvislost musí být potvrzena lékařem, popřípadě musí vyplývat z jednotlivých lékařských zpráv nebo výpisů ze zdravotnické dokumentace poškozeného zaměstnance. Pojišťovna zpravidla požaduje potvrzení lékaře o příčinné souvislosti pracovní neschopnosti s pracovním úrazem, na samostatném formuláři. Ačkoli to není zákonnou podmínkou, urychlí to likvidaci škody. Upozorňujeme na některé problémy, s náhradou ztráty na výdělku, které mohou vznikat při souběhu důvodů pro pracovní neschopnost (např. zlomená noha a k ní se přidá angína). Pokud si v takovém případě necháte vystavit neschopenku na onemocnění, které není v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, není zaměstnavatel po dobu trvání této pracovní neschopnosti vám vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku.
    Variant, které mohou příliš stanovení výše ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti je však více, protože vliv má také způsob skončení pracovního poměru a další skutečnosti. Výpočet ztráty na výdělku může v praxi činit značné problémy. Mohou totiž nastat nejrůznější situace, které je nutné při výpočtu zohlednit. Často se například stává, že se poškozený zaměstnanec dostane z téhož pracovního úrazu do více dočasných pracovních neschopností, během pracovní neschopnosti je pracovní poměr či jiný pracovněprávní vztah ukončen z jiných než zdravotních důvodů zaměstnance, poškozený zaměstnanec během poskytování ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti utrpí nějaké obecné onemocnění, které má vliv na jeho pracovní výkonnost, nebo si najde práci u jiného zaměstnavatele.


Příčinná souvislost

    Pod pojem věcné škody lze zahrnout především škodu na věcech, která vznikne poškozenému zaměstnanci v souvislosti se škodou na zdraví, zejména škoda na obuvi, oděvu, zavazadlech, vozidlech, mobilním telefonu a dalších věcech, které byly v příčinné souvislosti s pracovním úrazem zničeny nebo poškozeny.
    Náhrada věcné škody v širším slova smyslu může představovat poměrně vysokou částku, jejíž uplatnění a vyplacení je závislé na správném postupu při jejím uplatnění.


Mimořádné zvýšení ztížení společenského uplatnění

    Škodu spočívající v účelně vynaložených nákladech léčení může uplatnit každý, komu vznikla v souvislosti s pracovním úrazem zaměstnance předmětná škoda. Do této kategorie spadají například náklady na úhradu regulačních poplatků a za léky nehrazené nebo jen částečně hrazené zdravotní pojišťovnou, náklady za zdravotní pomůcky a dietní stravování, náklady na cesty rodinných příslušníků při návštěvách ošetřovaného a další. Rovněž sem spadají i náklady na jízdné a cestovné spojené s léčením následků pracovního úrazu, a to i v případě, že se poškozený zaměstnanec rozhodne pro lékařskou péči v jiném místě, než je místo jeho bydliště. Mezi účelně vynaložené náklady léčení patří v neposlední řadě také náklady spočívající v péči o poškozeného zaměstnance, přičemž nezáleží na tom, zda tuto péči poskytuje osoba blízká či jiná osoba z důvodu své profese.
    Smyslem této náhrady je zmírnění sociálních dopadů vzniklých nejbližším rodinným příslušníkům ze ztráty blízké osoby. Tato náhrada je poskytována pouze pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti ve výši 240 000 Kč, a rodičům zemřelého zaměstnance, pokud s ním žili ve společné domácnosti, v úhrnné výši 240 000 Kč. Právo na jednorázové odškodnění tedy nenáleží například druhovi nebo družce zemřelého zaměstnance, přestože společně pečovali o domácnost či společně vychovávali dítě.


účelně vynaložené náklady léčení

    Ztrátu na výdělku je zaměstnavatel povinen platit pravidelně jednou měsíčně, což se v praxi zpravidla neděje. Proto ještě jednou opakuji, že povinnost zaměstnavatele platit ztrátu na výdělku pravidelně jednou měsíčně, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak, je stanovena v § 382 odst. 2 zákoníku práce. Pokud vám zaměstnavatel řekne, že vám ztrátu na výdělku vyplatí až po skončení pracovní neschopnosti, porušuje zákoník práce. Pokud bude podmiňovat výplatu ztráty na výdělku doložením výše vyplacené nemocenské, žádejte, aby vám vyplácel zálohu na ztrátu na výdělku, s tím, že po doložení výše vyplacené nemocenské zálohu zúčtuje. Pokud vám zaměstnavatel sdělí, že vše předal k vyřízení pojišťovně a nemůže ovlivnit, kdy pojišťovna škodu uhradí, nemá pravdu a porušuje svou zákonnou povinnost.
    Zaměstnanec by měl uplatnit své nároky co nejdříve po jejich vzniku a nejlépe písemnou formou. Zaměstnavatel by však neměl čekat, až proti němu bude odpovědnost uplatněna, ale měl by způsob a výši náhrady škody se zaměstnancem projednat z vlastní iniciativy a bez zbytečného odkladu po jejím vzniku.
    Pokud jste utrpěli pracovní úraz, konzultujte s námi vaše nároky na náhradu škody. Je to zcela zdarma a v nejhorším případě se nic nového nedozvíte. V lepším případě Vám můžeme poradit jak získat další odškodnění.
    Přestože se zdá, že uplatňování tohoto nároku na náhradu škody je snadné, problémy mohou nastat zejména u vyčíslení nároku spočívajícího v nákladech na dietní stravování nebo v péči o poškozeného zaměstnance. Zde je opět na místě požádat o pomoc odborníka.
    Vzhledem k tomu, že složitost a rozmanitost této problematiky přesahuje možnosti těchto stránek, doporučujeme, abyste si v každém jednotlivém případě vyžádali naší konzultaci.


Ztížení společenského uplatnění

    Pro uplatnění nároků na náhradu škody na bolestném a ztížení společenského uplatnění platí subjektivní promlčecí doba 2 roky. V této době je nutné nárok uplatnit u soudu v případě, že jej zaměstnavatel v plné výši neuhradil, jinak zaniká právo poškozeného domáhat se nároků na náhradu škody u soudu. Právě pro stanovení počátku běhu promlčecí doby je důležité stanovit, kdy došlo k ustálení bolesti resp., Kdy došlo k ustálení zdravotního stavu poškozeného zaměstnance. Tímto okamžikem není v žádném případě vznik úrazu, ale nemusí jím byt ani skončení pracovní neschopnosti. Především v případě ztížení společenského uplatnění může někdy činit určení okamžiku ustálení zdravotního stavu potíže, protože poškozený se může léčit v několika medicinských specializacích. Za okamžik ustálení zdravotního stavu se pak považuje okamžik ustálení zdravotního stavu v poslední medicinské specializaci, v níž se poškozený léčil. Tím je někdy možné počátek běhu promlčecí doby značně oddálit od samotné škodní u
    účelem náhrady škody spočívající v bolestném je zejména prostřednictvím peněžitých prostředků vyvážit, případně zmírnit, bolest utrpěnou v souvislosti se škodou na zdraví a s její následnou léčbou. Bolestné je možné hodnotit v okamžiku ustálení bolesti, což je okamžik, kdy lze předpokládat, že již nebude docházet k dalšímu zhoršování zdravotního stavu a zásahům do zdravotního stavu poškozeného. Pro příklad může být za okamžik ustálení bolesti u zlomeniny loketní kosti považován den, kdy poškozenému byla sejmuta sádra, přestože ještě nadále zůstává v pracovní neschopnosti a podstupuje rehabilitace. Okamžik ustálení bolesti má význam jednak pro vydání lékařského posudku o ohodnocení bolestného a jednak je počátkem běhu promlčecí doby.
    Pokud zaměstnanec následkem pracovního úrazu zemře, je zaměstnavatel povinen v rozsahu své odpovědnosti poskytnout pozůstalým po zemřelém tyto náhrady škody:


Pravidelně jednou měsíčně

    Náhrada škody pro pozůstalé přitom není závislá na skutečnosti, zda byla postiženým zaměstnancem uplatněna ještě před jeho smrtí.
    Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění jsou specifickými nároky poškozeného zaměstnance, které se odškodňují jednorázově. Právní úprava těchto nároků je obsažena vedle zákoníku práce především ve vyhlášce č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“).
    Při určování konkrétní výše škody se potom vychází z obecné ceny věci v době poškození s přihlédnutím k běžnému opotřebení.


Věcná škoda v širším slova smyslu

    U ztížení společenského uplatnění (trvalých následků) se odškodňuje škoda na zdraví, která je trvalého rázu a má prokazatelný nepříznivý vliv na uplatnění zaměstnance ve společnosti a v životě vůbec, zejména na uspokojování jeho životních a společenských potřeb včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti jeho uplatnění v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním. Ztížení společenského uplatnění je imateriální újmou, která se odškodňuje jednorázově a je možné žádat, aby soud toto odškodnění zvýšil. Současně má však významný vliv na další nároky na náhradu škody, které poškozenému můžou vzniknout, zejména na ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, protože trvalé následky jsou jednou z podmínek pro vznik tohoto nároku a také na účelně vynaložené náklady po skončení léčení na péči o poškozeného. Posledně uvedený nárok není nikde v žádném zákoně uveden a lze jej odvodit výhradně na základě výkladu ústavního soudu ČR.
    Tato náhrada činí 50 % průměrného výdělku zaměstnance zjištěného před jeho smrtí, pokud výživu poskytoval nebo poskytovat měl pouze jedné osobě, 80 % průměrného výdělku pak v případech, že ji zemřelý zaměstnanec poskytoval nebo poskytovat měl více osobám. Od této částky se potom odečítá částka odpovídající přiznanému sirotčímu popřípadě vdovskému důchodu.
    Okamžikem vzniku škody je první den po skončení pracovní neschopnosti nebo uznání invalidity, v němž došlo v příčinné souvislosti s pracovním úraze ke snížení výdělku. Takže zpravidla se vychází z průměrného výdělku, kterého by zaměstnanec dosáhl po skončení pracovní neschopnosti nebýt pracovního úrazu. I zde platí povinnost zaměstnavatele vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty.


Ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

    Zaměstnavatel odpovědný za pracovní úraz je povinen uhradit veškerou ztrátu na výdělku, která zaměstnanci vznikla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, včetně ztráty na výdělku, která vznikla u příjmů od jiného zaměstnavatele. Takže do výše výdělku před pracovním úrazem se započítávají i příjmy dosahované u jiných zaměstnavatelů nebo ze živnostenského nebo jiného podnikání.
    Vyhláška, která stanoví bodové ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění je paušální a nemůže postihnout veškeré individuální rozdíly, které můžou v případně stejných trvalých následků vzniknou. Stejné poranění bude mít na každého poškozeného jiný dopad, protože je potřeba zohlednit věk poškozeného, jeho sociální postavení, sportovní a pracovní aktivitu, rodinné postavení a další, a podle toho stanovovat individuální výši odškodnění ztížení společenského uplatnění. To umožňuje ustanovení § 388 zákoníku práce, které říká, že ve výjimečných případech může soud výši odškodnění na bolestném a za ztížení společenského uplatnění stanovenou vyhláškou, přiměřeně zvýšit. Znamená to, že je možné se domáhat u soudu, aby zvýšil základní odškodnění na několikanásobek.
    V případě pracovního úrazu nebo pracovního úrazu s následkem smrti mají poškozený resp. jeho pozůstalí rozsáhlé nároky na náhradu škody. Škodu je povinen uplatnit, vyčíslit a doložit poškozený.


Odškodnění pracovních úrazů (dle ZP)

    Pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti se použije průměrný hrubý výdělek zaměstnance, kterého dosáhl v rozhodném období. Rozhodným obdobím je poslední ukončené kalendářní čtvrtletí před úrazem nebo předchozí kalendářní rok, podle toho co je pro zaměstnance výhodnější. Z toho vyplývá, že dobré vždy získat od zaměstnavatele potvrzení o průměrném výdělku za obě uvedená období, aby bylo možno posoudit, který průměrný výdělek se pro potřeby výpočtu ztráty na výdělku použije. Pokud by v rozhodném období zaměstnanec neodpracoval 21 pracovních dnů, stanoví se průměrný výdělek jako výdělek pravděpodobný.
    V případě uplatnění nároku na bolestné musí poškozený zaměstnanec nejprve požádat ošetřujícího lékaře, aby mu zpracoval lékařský posudek o bolestném, popřípadě vyplnil již k tomu určený formulář pojišťovny, obsahující bodové ohodnocení bolesti, a to vždy až po stabilizaci jeho zdravotního stavu. Sazba bodového ohodnocení bolesti z úrazů je stanovena v příloze č. 1 vyhlášky a na základě takto stanoveného počtu bodů se následně vypočte celková náhrada škody spočívající v bolestném tak, že se celková bodová hodnota vynásobí částkou 250,-Kč. Lékař může sazbu bodového ohodnocení bolesti dle předmětné přílohy s ohledem na okolnosti konkrétního případu zvýšit.
    V případě, kdy je zaměstnanec postižený pracovním úrazem v dočasné pracovní neschopnosti, vzniká mu nárok na náhradu škody ve formě ztráty na výdělku.


Nároky na náhradu škody při pracovním úrazu s následkem smrti

    Při ztížení společenského uplatnění se zpracovává taktéž lékařský posudek nebo se vyplňuje k tomu určený formulář pojišťovny, přičemž při určení bodového ohodnocení tohoto nátoku se vychází z přílohy č. 2 vyhlášky. Hodnotit ztížení společenského uplatnění lze ovšem až v okamžiku, kdy lze považovat zdravotní stav poškozeného zaměstnance za ustálený, což je zpravidla jeden rok poté, kdy došlo ke škodní události. Lékař může i v tomto případě sazbu bodového ohodnocení dle přílohy s ohledem na okolnosti konkrétního případu zvýšit.
    Přiměřené náklady spojené s pohřbem zahrnují výdaje účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, výdaje na zřízení či úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy včetně jedné třetiny výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým. Tento výčet výdajů je taxativní a stejně jako u náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s léčením jsou hrazeny tomu, kdo je vynaložil.
    U bolestného a ztížení společenského uplatnění se mnohdy setkáváme s nesprávným určením výše škody, přičemž příčinou bývá chybné bodové ohodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění v lékařském posudku. Někteří lékaři se s hodnocením bolestného a ztížení společenského uplatnění nesetkávají příliš často a nedokáží vždy posoudit nároky poškozeného komplexně. Proto doporučujeme, aby se poškození zaměstnanci poradili s odborníkem, který je schopen posoudit správnost bodového ohodnocení vzniklé škody v lékařském posudku a případnou možnost domáhat se s úspěchem u soudu jejich dalšího navýšení.


Náhrada nákladů spojených s pohřbem

    Ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Přitom se nepřihlíží ke snížení tohoto důchodu pro souběh s jiným důchodem ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím. Do výdělku zaměstnance jsou zahrnuty příjmy od zaměstnavatele, které mají povahu mzdy nebo platu, naopak sem nespadá například odměna za pracovní pohotovost, odstupné, náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou a další. Rozhodným obdobím pro výpočet průměrného výdělku je kalendářní čtvrtletí předcházející vzniku škody nebo předchozí kalendářní rok, je-li to pro zaměstnance výhodnější.
    Stanovit výši odškodnění poškozenému zaměstnanci, příp. navrhnout snížení, došlo-li k porušení předpisů k zajištění bezpečné práce, projednat způsob a výši náhrady škody bez zbytečného odkladu s odborovou organizací a se zaměstnancem.
    Obecně můžeme říct, že speciálně nárok na ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti je právně složitým nárokem, u něhož je zcela důvodné se poradit s nějakým specializovaným odborníkem na tuto oblast. Je to způsobeno především tím, že u této agendy nestačí perfektní znalost právních předpisů, ale je nutná také podrobná znalost judikatury soudů, jakož i porozumění neprávním souvislostem z oboru účetnictví, ekonomiky a také zdravotnictví.


Opakované uplatnění

    Náhrada nákladů na výživu pozůstalých se poskytuje těm osobám, kterým zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo poskytovat měl, a to do okamžiku, kdy by trvala tato povinnost, nejpozději však do konce kalendářního měsíce, kdy by zemřelý zaměstnanec dosáhl 65 let věku. Těmito osobami mohou být děti, rodiče, sourozenci a další osoby, které se zemřelým žili ve společné domácnosti po dobu jednoho roku před jeho smrtí, a které z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli na zemřelém zaměstnanci odkázáni svou výživou. Podmínkou pro poskytnutí této náhrady není zákonná vyživovací povinnost, ale skutečnost, že pozůstalému byli zemřelým zaměstnancem pravidelně a soustavně poskytovány peněžní případně i jiné prostředky na jeho výživu.
    Dalším možným nárokem souvisejícím s jednorázovým odškodněním pozůstalých může být nárok pozůstalých na ochranu osobnosti za zásah do práva na rodinný život. Vzhledem k tomu, že odškodnění pozůstalých je stanoveno zákonem v základní paušální a lze říct, že minimální výši, přičemž okolnosti každého případu mohou být odlišné a tento paušálně stanovený nárok nemusí být přiměřený, je možné se soudní cestou domáhat přiměřeného odškodnění ztráty blízké osoby, která představuje zásah do základního lidského práva, chráněného ústavou a Listinou základních práv a svobod, práva na rodinný život, které je součástí práva na svobodu rozhodování každého jedince.


Jednorázové odškodnění pozůstalých

    Obecně lze říct, že ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se stanoví jako rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance, kterého by dosahoval k okamžiku vzniku škody nebýt pracovního úrazu a výdělku, kterého skutečně dosahuje, s odpočítáním invalidního důchodu. Pokud poškozený zaměstnanec nepracuje a je veden v evidenci úřadu práce, odpočítává se mu tzv. opominutý výdělek ve výši minimální mzdy.
    Často se na nás obrací poškození, kteří uplatňovali náhradu škody prostřednictvím advokáta, který však o nároku na náhradu věcné škody v širším slova smyslu vůbec nevěděl.
    Náklady spojené s pohřbem je potřeba prokázat a doložit, proto doporučujeme uschovat veškeré účty s tím spojené, včetně účtů za nákup jídla a pití na smuteční hostinu a černých šatů, které jste si k tomu pořídili.
    Věcná škoda je definována velmi široce, když zahrnuje veškerou škodu, kterou nelze podřadit pod některý z jiných dílčích nároků poškozeného zaměstnance. Ačkoli se definice věcné škody podle zákoníku práce liší od definice škody na věci podle občanského zákoníku, dospěl ústavní soud ČR k závěru, že není důvod, aby tyto dva stejné instituty byly posuzovány odlišně.


Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti

    Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti se stanoví jako rozdíl mezi průměrným hrubým výdělkem dosahovaným před vznikem škody a plnou výší náhrady mzdy nebo platu, popřípadě plnou výší nemocenské. Na náhradu za ztrátu na výdělku má zaměstnanec nárok i za první 3 dny pracovní neschopnosti, za něž se nevyplácí náhrada mzdy nebo platu (prostě je to rozdíl mezi průměrným výdělkem a nemocenskou).

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00