Jak na věc


soos u františkových lázní ubytování

iTRAS - Váš spolehlivý průvodce na cestách

    V okolí mofet se v hlubokých vrstvách nachází solí prosycená křemelina, neboli diatomit. Jedná se o sypkou horninu, kterou tvoří nahromaděné křemičité schránky odumřelých třetihorních řas. Křemelina dodnes nachází široké uplatnění ve stavebnictví a zemědělství. V roce 1867 vyrobil Alfréd Nobel za pomoci křemeliny a nitroglycerinu dynamit.
    Udělala jsem malou anketu přes Facebook a výsledek je zřejmý. Drtivá většina dotázaných netuší, že něco takové existuje, ale pěti lidem, kteří tamní oblast navštívili, a odchytila jsem je v daný čas, se tam velmi líbilo. Jejich reakce si přečtěte sami:
    Šedá či hnědá smrdící bahna, malé bahenní sopky, bublající prameny, minimum odolného rostlinstva  a sto tváří pustiny… Ano, taktový je Island! Slyšeli jste ale o tom, že „malý český Island“ máme i v České republice? Ráda Vám tedy představím národní přírodní rezervaci (NPR) Soos…
    Z bezobratlých živočichů byli v rezervaci Soos zjištěni např. nádherní a vzácní motýli bělopásek topolový (Limenitis populi), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) a otakárek fenyklový (Papilio machaon). Místy se objevuje i vzácný brouk tesařík obrovský (Cerambyx cerdo). V území rezervace Soos hnízdí i velmi vzácný a chráněný pták jeřáb popelavý (Grus Grus).


Kosatcová louka pod Senným rybníkem

    Tento unikátní přírodní útvar je významný především pro svou rozmanitost – vyvěrající minerální vody, geologické útvary, mnohá rašeliniště, slatiniště a unikátní naleziště křemeliny – jediné v Evropě (Pozn.: Křemelina vzniká rozpadem schránek rozsivek – hnědých řas s dvojdílnou křemičitou schránkou.), spousty specifických ekosystémů (specifické živočišné a rostlinné druhy žijící právě v okolí mokřadů) a dalšími přírodními zajímavostmi…
    Křemelina byla v národní přírodní rezervaci Soos těžena až do 60. let 20. století. Zdejší rozvrásněné křemelinové pláně jsou holé bez vegetace a v teplých měsících je zdobí bíložluté výkvěty solí. Místo má atmosféru měsíční krajiny.
    Michal H.: „Byl jsem tam s rodinou asi před šest (možná sedmi) lety, ale bylo to fajn. Jen jsme tam byli v době sucha, takže jsme si moc neužili efektu „bublající“ vody v místě vývěru podzemních plynů ani v místech několika vodních pramenů. Ani květena v místech, kde mohla kvést, bohužel díky suchu nevegetovala. Ale i tak ta návštěva stála za to, je to zajímavé místo, kam se chci ještě někdy podívat.“
    Tomáš K.: „NPR Soos mohu z osobní zkušenosti porovnat s Islandem a musím říct, že jsou si velmi podobné! Zatímco Island má všechny své přírodní krásy na rozloze 1036 ha, Soos jich drtivou většinu pojme na 221 ha. Je to tam krásné, rozhodně všem doporučuji toto místo navštívit, i když Island je Island… Soby ani tuleně v Soosu nepotkáte J“


rašeliniště a slatiniště s vývěry minerálních pramenů

    Velmi známým místem je Císařský pramen, odkud vyvěrá studená, středně mineralizovaná železitá kyselka o teplotě mezi 14 a 18 stupni. Tento pramen je nejteplejším vývěrem v celé Chebské pánvi.
    Převážnou část území rezervace Soos pokrývají rašelinné lesy. V okolí vývěrů slaných pramenů se vyskytují slanomilné druhy rostlin, tzv. halofyty, se kterými se obvykle setkáváme u moře. Patří mezi ně např. kuřinka solná (Spergularia salina), sivěnka přímořská (Glaux maritima), hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba) aj. Z dalších vzácných druhů rostlin zde rostou masožravky bublinatka bledožlutá (Utricularia ochroleuca), bublinatka prostřední (Utricularia intermedia) a rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia).
    NPR Soos (vyhlášena roku 1964) se nachází na Chebské pánvi v západních Čechách a spadá do území města Skalná, ovšem spravuje ji muzeum Františkových Lázní. K tomuto unikátnímu území o rozloze 221 ha se dostanete velmi snadno, můžete dojet autem přímo před Muzeum Fr. Lázní (zde je parkování zdarma), kde začíná naučná stezka pro NPR Soos, anebo sem můžete dojít pěšky či dojet na kole po červeně značené cestě z Františkových Lázní, která je dlouhá asi 5,5 km.


A co na to říkají návštěvníci Soosu?

    Nejznámější a nejvydatnější pramen národní přírodní rezervace Soos – silně proplyněná kyselka obsahující velké množství minerálních látek (6,5g/ l), především léčivou Glauberovu sůl a síran železnatý. Císařský pramen vyvěrá z velké hloubky a s teplotou 14 - 18°C je nejteplejším minerálním pramenem v celém Chebsku. Císařský pramen je považován za nejchutnější z minerálních vod v okolí obce Františkovy Lázně. Kvůli projímavým účinkům však není vhodný k dlouhodobějšímu užívání.
    Rozsáhlé rašeliniště a slatiniště s četnými vývěry minerálních pramenů a oxidu uhličitého z bahenních prohlubní, tzv. mofet. Nacházejí se zde rašelinné lesy a nehostinné křemelinové pláně, jež jsou za teplého a suchého počasí pokryty bíložlutými výkvěty solí. Územím vede naučná stezka. Vstup je zpoplatněný. V ceně vstupného je i přilehlý geologický park, záchranná stanice živočichů, muzeum věnované přírodě a fauně Chebska a paleontologická expozice s modely pravěkých zvířat v životní velikosti. Národní přírodní rezervace.
    Pavel V.: „Pocity? No celkově super, ty bahenní sopky, probublávání, úzký dřevěný chodníčky… Byl jsem tam již nějaký ten rok zpátky, mám fotky na diapozitivech, ale stoji to za to! Určitě doporučuji všem se jet juknout na bahenní sopku v SOOSu! “
    Terka P.: „Ano, byla jsem tam před pár lety, je to moc zajímavý a v Čechách ojedinělý, ale byla jsem tam i letos v květnu, kdy bylo sucho, takže to tam tehdy málo bublalo:)“


NPR SOOS aneb malý český Island

    Pojmenování Soos pravděpodobně pochází z německého slova Moos, což v překladu znamená bažina, mech. Existují i domněnky, že slovo Soos je originálním výrazem pro močál v dnes již zaniklém egerlandském, tj. chebském německém nářečí.
    Za mofety se označují nálevkovité bahenní prohlubně, jimiž z podloží uniká do ovzduší oxid uhličitý. Tento plyn je v rezervaci Soos produktem doznívající sopečné činnosti. Vzniká v hloubce 15-ti a více kilometrů, kde se uvolňuje při chladnutí žuly. Dále prostupuje silnými vrstvami bahna a slatinných půd, ty před sebou tlačí spolu s podzemní vodou až na zemský povrch, kde vymílá kráter. Podzemní minerální voda v kráterech díky sycení oxidem uhličitým silně probublává. Za suchého počasí, při nízké hladině podzemní vody vystupuje do kráteru pouze syčící plyn. Mofety jsou v rezervaci Soos až 80 cm velké.
    Tuto neobvyklou památku si můžete projít POUZE po okružní naučné stezce, která je dlouhá 1,2km. Většinou ji tvoří dřevěné chodníčky mezi močály a rašeliništi. Mimo chodníčky je vstup zakázán, proto je nutné hlídat své děti a zvířatům je tam snad i vstup zakázán (ale tím si nejsem jista).

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00