Jak na věc


podani zadosti o splátkový kalendář vzor

Více datových schránek u jedné fyzické osoby

    Fikci podpisu lze podle našeho názoru dovozovat jen u zcela nepodepsaných úkonů (podání), neboli takových, které neobsahují žádný elektronický podpis, tedy ani uznávaný elektronický podpis, který je vyžadován pro podání vůči orgánům veřejné moci, ale ani zaručený elektronický podpis jako nižší formu elektronického podpisu, kterou nelze používat vůči orgánům veřejné moci a ke které se proto nepřihlíží.23 Podstatná je, i s ohledem na dikci § 18 odst. 2 ZoElÚ, snaha původce podání podepsat, či jej nechat nepodepsané.24
    19  Stanovisko Ministerstva vnitra: Datové schránky a činnost správních orgánů z 28. 6. 2010, publikované na http://www.mvcr.cz/clanek/datove-schranky-a-cinnost-spravnich-organu-871401.aspx, str. 54.
    Jedna fyzická osoba může být držitelem až pěti datových schránek: může mít svou soukromou datovou schránku (FO), profesní datovou schránku insolvenčního správce (PFO_INSSPR), daňového poradce (PFO_DANPOR), advokáta (PFO_ADVOK) a podnikatele (PFO) v dalším (jiném) oboru. Vůči všem uvedeným schránkám bude daná fyzická osoba vystupovat současně jako osoba oprávněná. Ostatní nastavení přístupových práv se ale bude u jednotlivých datových schránek zpravidla lišit. Přístup pověřených osob či administrátora může, ale nemusí být všude umožněn, může, ale nemusí se jednat o shodné pověřené fyzické osoby, a rovněž okruh přístupových práv i u shodných pověřených osob může být v různých datových schránkách různý.


Jednoznačná identifikace odesílající osoby vs. odesílající datové schránky

    Také připravované Nařízení Rady EU a Evropského parlamentu o důvěryhodných službách,29 které předpokládá existenci tzv. kvalifikovaných služeb elektronického doručování, explicitně požaduje možnost jednoznačné identifikace odesilatele (nikoli schránky), a naopak nepočítá s žádnou fikcí elektronického podpisu. A podle informací, dostupných autorům, Česká republika ani neusiluje o zavedení fikce podpisu do připravovaného nařízení.


Problematika podání k soudu prostřednictvím datové schránky

    Krajský soud v Praze9v obdobnésituaci odmítl jak odvoláníúčastníka (pro opožděnost) podle § 218a o. s. ř., tak odvoláníadvokátníobchodníspolečnosti (neoprávněné osoby) podle § 218 písm. b) o. s. ř. Fakticky přitom obdržel podle obsahu jen jedinéodvolání, a to ze stranyúčastníka – otce dítěte, nicméněvčas bylo podáno jen blanketníodvoláníz datovéschránky obchodníspolečnosti, v nížzástupkyněotce vyvíjísvoučinnost advokáta podle § 15 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii. Krajský soud tak ve svém rozhodnutí dovodil, že „odvolání podané z datové schránky obchodní společnosti, ve které působí advokát zastupující účastníka na základě procesní plné moci, a došlé do datové schránky soudu, je podané někým, kdo k odvolání není oprávněn, když obchodní společnost, z jejíž datové schránky bylo odvolání odesláno, není účastníkem řízení, ani jeho zástupcem. Opět tak zcela pominul skutečný obsah odvolání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) i možnost, že by v jinémpřípaděmohlo být podáníadvokátemčijeho klientem samosta
    Ukažme si vše na příkladu advokáta, který je současně i insolvenčním správcem a má také dobrovolně svou soukromou datovou schránku jako nepodnikající fyzická osoba. Zatímco u své soukromé datové schránky může ustavit do role pověřené osoby svou manželku či počítačově zdatného potomka, v případě advokátní datové schránky to může být sekretářka, advokátní koncipient nebo i jiný spolupracující advokát.
    29  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním trhu, COM/2012/0238 final – 2012/0146 (COD), 52012PC0238.


Záleží u podání na typu použité datové schránky?

    24  Nabízí se ale také méně přísná varianta, podle které by aplikaci fikce podpisu bránila pouze přítomnost platného uznávaného elektronického podpisu. Pak by ale nebyla ošetřena například situace, kdy dokument s podáním je opatřen zaručeným či uznávaným elektronickým podpisem, ale tento je neplatný. Důvodem neplatnosti přitom může být porušení integrity (tedy pozměnění dokumentu), nebo revokace certifikátu ještě před vznikem podpisu. Oba případy představují pádný důvod, proč mít pochybnosti o autenticitě dokumentu, a v důsledku toho neaplikovat fikci podpisu. Stejně tak by se možnost aplikovat fikci podpisu stala závislou na čase: u podpisů bez časového razítka již nelze po expiraci podpisového certifikátu ověřit jejich platnost. Mělo by to znamenat, že do tohoto okamžiku (dokud lze platnost podpisu ověřit) by se fikce aplikovat nemohla, ale po tomto okamžiku již ano? 
    Dalším důsledkem tohoto výkladu je to, že může existovat (fiktivní) podpis právnické osoby (je-li držitelem datové schránky). Podle tohoto výkladu by totiž ve světě datových schránek neplatila paralela s podepisováním vlastní rukou ani s elektronickým podepisováním, které je vyhrazeno výlučně fyzickým osobám. Proto by bylo možné autentizovat nejen fyzickou, ale i právnickou osobu a tím nahradit podpis podání (úkonu).
    Řada aplikací navazujících na datové schránky – jako třeba tzv. ověřovací automat na podatelnách soudů – navíc stále předpokládá, že informační systém datových schránek informuje příjemce pouze o odesílající datové schránce, a zobrazuje pouze její identifikátor a z něj vyplývající identitu (osobu) držitele datové schránky. Příklad ukazuje následující obrázek.


Záleží u podání na držiteli použité datové schránky?

    Podle § 18 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „ZoElÚ“) může fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky.
    Kdykoli zahájí znamenitý řečník projev, obvykle zmíní dobu, kdy ještě zdaleka nebyl dobrým řečníkem. Nezapomene barvitě vykreslit pocity, které prožíval, jak si připadal nejistý, jak se bál vystoupit před neznámým publikem a musel překonat strach. Většinou to dělal tak, že si představil posluchače v určité směšné situaci, např. ve spodním prádle. Díky tomu se uvolnil, zbavil strachu a napětí a získal nad posluchači převahu.
    Jak již bylo uvedeno shora, má podle našeho názoru ve vztahu ke konkrétnímu úkonu vždy přednost autentizace pomocí elektronického podpisu před autentizací pomocí záznamu informačního systému datových schránek o odesílající fyzické osobě fakticky přihlášené do datové schránky fyzické či právnické osoby. Opačný výklad, jak shora také uvedeno, považujeme za absurdní.


Přístupové údaje k datovým schránkám, možnost jednoznačné identifikace

    Problém zpřístupnění „své datové schránky“ podle § 18 odst. 1 ZoElÚ je ještě výraznější u úkonů (podání) realizovaných ze „zcela cizí“ datové schránky, ať již jde o datovou schránku právnické osoby, fyzické osoby či podnikající fyzické osoby.
    Chceme tím zdůraznit, že systém datových schránek není a nikdy nebyl přes své nezanedbatelné pořizovací a provozní náklady navržen a konstruován tak, aby způsob podání z určité datové schránky byl nadřazován nad jeho obsah, popř. podpis osoby, která úkon činí. Je tomu přesně naopak. Systém má pro podávání (a doručování) sloužit, ne mu vládnout. Přitom může podle shora uvedené právní úpravy mimo jiné sloužit jako náhradní způsob autentizace fyzických osob operujících v datových schránkách, pokud tyto osoby z hlediska svého uživatelského komfortu nechtějí pracovat s elektronickým podpisem užívaným v ČR již dávno před zřízením ISDS.
    U datové schránky fyzické osoby nebo podnikající fyzické osoby je oprávněnou osobou právě a pouze ta fyzická osoba, které byla datová schránka zřízena (tedy držitel datové schránky). Osoba držitele datové schránky a oprávněná osoba tedy v těchto případech splývají.


Co když je podání z cizí datové schránky již podepsáno?

    Úprava datových schránek, tak, jak je zavedena v právním řádu České republiky, je světovým unikátem. I v jiných zemích samozřejmě mají a používají systémy elektronického podávání a doručování, ale nikde nejsou tyto systémy spojeny s existencí fikce podpisu.
    Příklad datové schránky podnikající fyzické osoby, ke které má přístup jedna oprávněná osoba (držitel schránky) a jedna pověřená osoba (manželka držitele).
    Datové schránky ale od svého spuštění v roce 2009 fungovaly tak, že příjemci datové zprávy předávaly pouze již zmiňovaný identifikátor odesílající datové schránky, a z něj vyplývající identifikaci držitele datové schránky. Příjemce dokonce neměl žádnou možnost, jak se dozvědět, kdo konkrétně byl v okamžiku odesílání přihlášen k odesílající datové schránce, ani v jaké roli (zda šlo o oprávněnou osobu, pověřenou osobu či administrátora).


Kdy a jak je možné aplikovat fikci podpisu?

    Pokud bychom (nesprávně) vykládali fikci podpisu v informačním systému datových schránek jako fikci podpisu držitele datové schránky, také bychom v občanském soudním řízení vyloučili uplatnění § 21 o. s. ř. či § 27 o. s. ř., což patrně nebylo úmyslem zákonodárce a zřejmě to ani neodpovídá představě majitelů datových schránek. Nikdo by totiž nemusel dokládat své (další) pověření jednat jménem podávající osoby (držitele datové schránky) či plnou moc k jednání v zastoupení této osoby. Nebrali bychom na to zřetel, držitel datové schránky by měl skutečně bez dalšího navenek plnou odpovědnost za jakékoli úkony učiněné ze své datové schránky.
    Znovu si připomeňme i to, že pokud bychom podle § 18 odst. 1 ZoElÚ a § 41 odst. 1 o. s. ř. odepřeliúčinky obsahověperfektnímu podáníopatřenému uznávaným elektronickým podpisem podatele, kterébylo dodáno do datovéschránky soudu (OVM), jen proto, že bylo odesláno z cizídatovéschránky, povýšili bychom způsob odeslání „ze svédatovéschránky“nad obsah a náležitostiúkonu podle příslušného procesního předpisu a nad jeho dodání soudu (§ 41 odst. 2 o. s. ř. a § 42 o. s. ř.), cožpovažujeme za absurdnía v ústavníroviněneudržitelné.
    Ne že by mne Radek Častulík přímo vyprovokoval k napsání tohoto článku. Spíše jen urychlil jeho publikaci, protože se už dlouho právě touto problematikou zabývám na krajské úrovni, a tak mi vlastně Radek „kápl do noty“ a nahrál. Berte tedy můj příspěvek jako polemiku s jeho názorem.


Držitelé datových schránek, oprávněné a pověřené osoby, administrátoři

    Informační systém datových schránek (ISDS) samozřejmě má k dispozici úplnou informaci o tom, který konkrétní uživatel je v kterémkoli okamžiku přihlášen ke konkrétní datové schránce, ze které je datová zpráva odesílána. Zná jeho uživatelské jméno a díky němu zná i roli, v jaké příslušný uživatel vůči dané datové schránce právě vystupuje (zda jako oprávněná osoba, jako pověřená osoba, nebo jako administrátor). Tuto informaci také ISDS průběžně zaznamenává do svých žurnálů (tzv. logů), jak mu přikazuje i § 14 odst. 3 písm. c), d) ZoElÚ.
    23  Uznávaný elektronický podpis je vyšší forma zaručeného podpisu: jde o takový zaručený podpis, který je založen na kvalifikovaném certifikátu od akreditované certifikační autority.
    Právnickým osobám, zapsaným v obchodním rejstříku, jsou zřizovány datové schránky právnických osob (PO, kód 20), a to také ze zákona. Specifická varianta datových schránek právnických osob (PO_ZAK, kód 21) je určena pro právnické osoby nezapsané v obchodním rejstříku, kterým jsou ale datové schránky také zřizovány ze zákona. Další specifickou variantou jsou datové schránky zřizované právnickým osobám na jejich žádost (PO_REQ, kód 22).
    28  Ta již velmi správně v roce 2012 začala upozorňovat své členy na nebezpečí vyplývající z absence elektronického podpisu podání: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=7869 a http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=8630.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00