Jak na věc


planety podobné zemi

PLANETA OPIC Kolekce (3 Blu-ray)

    Jak rozšířené mohou být ve vesmíru? Kdyby i jen jedno procento všech hvězd obíhaly planety podobné té naší, stále by to znamenalo, že existují miliardy jiných Zemí. Jsme si téměř jisti, že terestrické neboli Zemi podobné planety existují ve velkém množství. Ale jak moc jsou Zemi podobné? Otázka, zda Země není nakonec opravdu jen jedna, je stále otevřená. A je to také velmi zneklidňující otázka. Prostředí na cizích planetách může být tak odlišné, jak si jen dokážeme představit. Mohli bychom nalézt planety zcela pokryté vodou, mrazivé ledové pustiny, světy podobné Marsu, ale snad s hustou atmosférou sycenou aktivními sopkami, a dokonce planety se dvěma slunci na obloze. Mohou existovat planety, které jsou pro člověka obyvatelné. Na dalších by se lidé neodvážili ani přistát, ale mohli by tam žít jiní tvorové. Příroda může vytvořit mnohem více planet, než si umíme představit.
    Blíží se srpen, to je doba letních prázdnin, teplých nocí, ale také šíření řetězové zprávy o tom, jak bude vidět planeta Mars. I když už bylo o této nepravdě napsáno a informováno mnoho, stále je dost lidí, kteří ji považují za pravdivou... číst dále »
    Revoluce v honbě na planety, která začala v 90. letech, také vymazala veškeré obavy, že by planety ve vesmíru mohly být vzácné. Katalog cizích planet má už téměř 800 položek. Nyní nastává fáze jejich podrobnějšího studia. Dopplerův efekt používaný Jeffem Marcym a jinými astronomy jim napoví hmotnost planety, kterou objevili. Ale neprozradí jim jejich velikost. Vypočítat rozměry cizí planety vyžaduje pěknou dávku štěstí. Oběžná dráha planety musí být uspořádána tak, abychom ji při pohledu ze Země viděli přecházet přímo před hvězdou. Tomu se říká „přechod“. Astronomové mohou určit velikost planety měřením zeslabení světla hvězdy během takového přechodu.


Fotografie Jupiteru z Hubblea, konec záhady

    Lidé, kteří přežili, se snaží narůstající opičí dominanci narušit a vrátit se na vrchol evolučního žebříčku. Začíná boj o moc, boj o to, kdo bude vládnoucím živočišným druhem na Zemi. Obě strany sice dosáhnou křehkého příměří, ale jen nakrátko. Napětí mezi lidskou a lidoopí komunitou narůstá, sílí i boj o moc uvnitř obou skupin. Tohle napětí může vyřešit jen fatální střet, po němž bude zcela nezpochybnitelné, kdo se stal vládcem planety Země.
    Pokud však tomu tak je, kde tyto cizí Země jsou? A proč jsme je dosud nenalezli? První planety nalezené ve druhé polovině 90. let byly těžké planety s hmotnostmi 300krát vyššími, než má naše Země. Není vůbec překvapivé, že jsme nejdříve objevili ty nejtěžší planety. Z ohromné vzdálenosti, z jaké je hledáme, bylo nejsnadnější je odhalit – podobně jako obří sekvoje. Takže když nalezneme hvězdu s jen jednou obří planetou, tak to téměř jistě není pravda, skoro určitě je zde les planet a planetek a komet, které rovněž hvězdu obíhají. Jak astronomové pokračují v průzkumu cizích slunečních soustav, jsou stále blíže k nalezení planety podobné Zemi.


Jupiter má zase „monokla“

    Pořekadlo, že cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly, platí v tomto příběhu přímo ukázkově. Mladý vědec Will Rodman (James Franco) vyvíjí lék proti Alzheimerově nemoci, kterou trpí i jeho otec (John Lithgow). Slibný výzkum se ovšem zadrhává kvůli nežádoucím vedlejším účinkům, které vykazují pokusní živočichové po aplikaci léčebné látky. Zklamaný vědec opouští výzkum, odchází pečovat o otce a jako bonus si tajně odnáší šimpanzí mládě, jehož rodiče zemřeli při Willových pokusech.
    Konečně máme k dispozici fotografie planety Jupiter, které pořídil Hubble Space Telescope dne 7.6.2010, asi 4 dny po zaznamenaném záblesku v atmosféře planety. Zdá se, že záblesk doprovázel zánik obřího meteoru, který shořel vysoko nad vrcholky mraků Jupitera (podobné pozorujeme na Zemi jako bolidy). Neponořil se tedy dostatečně hluboko do atmosféry, proto nedošlo k výbuchu, který by po sobě zanechal mračno trosek, jak jsme mohli pozorovat u předchozích impaktů. číst dále »
    Jejich skupina ustoupila do lesů, kde se často utkávají v bitvách s lidskou armádou, vedenou nelítostným plukovníkem McCulloughem (Woody Harrelson). Ztráty opičího společenství jsou obrovské a Caesar cítí bolest z každé smrti. Potýká se s vlastními temnějšími instinkty a nastupuje na cestu pomsty, na níž se nevyhnutelně střetne s plukovníkem v epické bitvě, která určí, kdo se stane vůdčím druhem, jenž bude určovat další osud těch druhých, poražených.


Nejkrásnější planeta ve vesmíru.

    První, co je třeba udělat, je změřit teplotu planety. Vědci vědí, že díky velké blízkosti u své hvězdy je planeta „slapově zachycena“. To je gravitační efekt, který způsobuje, že hvězdě ukazuje stále stejnou polokouli. Jedna strana je zaplavována žhnoucím horkým zářením hvězdy, zatímco druhá je ponořena do věčné tmy. Pokud by na těchto planetách nevál žádný vítr, denní strana by byla velmi horká a noční velmi studená. Na jaře roku 2007 použili vědci Spitzerovu kosmickou observatoř, která pracuje v oboru infračerveného záření, aby vytvořili hrubou teplotní mapu jak denní, tak i noční strany planety. První mapa extrasolárních planet ukazuje, že denní strana se peče při 820 stupních Celsia, což vzhledem k tomu, jak blízko planeta obíhá kolem své hvězdy, není nijak překvapivé. Ale i noční strana je horká, a to je velmi překvapivé. I v naprosté temnotě je totiž její povrch rozpálen na 500 stupňů. Zcela zřejmě něco distribuuje teplo napříč atmosférou planety, jinými slovy, přenáší
    Existují planety mimo Sluneční soustavu? Jen někteří vědci se odvážili tuto otázku zkoumat. Počátek hledání planet opravdu začal tak trochu na bláznivém okraji vědy. Byly nalezeny už stovky těchto exotických těles. Mohlo by některé z nich hostit život? Planety, které nyní objevujeme, jsou tak trochu monstra. Okamžitě byste uhořeli, dříve než byste se rozhlédli po okolí. Ale některé planety slibují více naděje. Mohli bychom nalézt další Zemi? Stále ještě nevíme, jestli je naše Země běžně se vyskytující planetou, nebo jedním z miliardy vrtochů přírody. Vydejme se hledat extrasolární planety!


PLANETA OPIC: CÉZAROVA PRVOTNÍ Kolekce Limitovaná sběratelská edice Dárková sada (8 Blu-ray)

    Lidstvo v mezidobí prakticky zdecimoval agresivní virus, jehož první příznaky se objevily na konci prvního dílu. Těm, kteří virovou pandemii přežili, navíc hroutící se svět stavěl do cesty další nečekané překážky. Území uvolněné lidmi postupně obsadil národ geneticky pozměněných lidoopů, v jejichž čele stojí právě Caesar. Síla a schopnosti Ceasarova království narůstají, postupně vzniká nová civilizace řídící se novými zákony a pravidly; civilizace, která si dokáže představit Zemi bez lidí. Planetu opic.


Slunce a jeho okolí v přístrojích sondy SOHO roku 2010 a příslušné miniaplikace….

    Nalezení jediné Zemi skutečně podobné planety by bylo náznakem, že takové planety jsou ve vesmíru běžné. A snad by tak také mohl být rozšířený život. Ale až dosud bylo objeveno téměř 800 extrasolárních planet a většina z nich se zdá být naprosto nehostinná pro život takový, jak jej známe. Nalezli jsme tři skupiny světů. První z nich jsou planety, které leží příliš blízko ke hvězdě, jíž obíhají a jsou doslova upečeny. Pak jsou zde planety, které leží mnohem dále a jsou dost chladné a pak takové, které obíhají po velmi výstředných drahách, jež je občas dovedou blízko ke hvězdě a jindy daleko od ní. Takže jsou střídavě velmi horké a studené. Až dosud jsme nenašli žádný svět s džunglemi a lesy. Planetu, která by byla stabilně v obyvatelné zóně, kde se na jejím povrchu vyskytuje voda a další příhodné podmínky. Vzorem opravdu pěkné planety je právě ta naše. Máme ji moc rádi. Máme zde dýchatelný vzduch, příjemnou teplotu a je tady voda. Dokonce ani v naší Sluneční soustavě nenajdeme žádnou ta


PLANETA OPIC 1 - 3 (Zrození planety opic, Úsvit planety opic, Válka o planetu opic) Steelbook™ Kolekce Limitovaná sběratelská edice + DÁREK fólie na SteelBook™ (3 Blu-ray)

    Je tedy Země s pevným povrchem, oceány a různorodým životem jen zázrakem ve vesmíru bez blízkých příbuzných? První objevy cizích planet tuto otázku dosud nezodpověděly. Potvrdily však oprávněnost tohoto výzkumu, který byl dříve považovaný za zbytečný. Třebaže mnozí věřili, že ve vesmíru musejí být jiné světy, jejich nalezení bylo obecně považováno za něco, co je mimo dosah současné vědy. Ještě před několika desetiletími byl astronom pátrající po extrasolárních planetách brán zhruba stejně tak vážně, jako někdo, kdo hledá UFO. Když v 80. a 90. letech začalo hledání planet, bylo to považováno za něco na okraji standardní vědy. Na počátku 80. let kariéra Jeffa Marcyho nesměřovala nikam. Jeho výzkum magnetických polí hvězd uvázl na mrtvém bodě a on začal pochybovat o svých schopnostech vědce. Když poprvé začal přemýšlet o hledání planet, bylo to v období, kdy se domníval, že je jeho kariéra vědce u konce. Řekl si, že nejlepší na závěr bude zkusit něco, o čem si každý myslel, že nikdy nemůž
    Caesar je šimpanz, se kterým jsme se seznámili před třemi lety ve velmi úspěšném filmu Zrození planety opic. Tehdy právě on, jako první z lidoopů, získal mimořádně vysokou inteligenci a to kvůli pokusům s ještě neschváleným lékem na Alzheimerovu nemoc. Chytrý lidoop se stal senzací, ale zároveň předznamenal zásadní revizi pohledu na to, kdo je skutečným pánem tvorstva. Příběh Úsvitu planety opic začíná deset let poté, co se Caesar se smečkou dalších uprchlých lidoopů ukryl v hlubokých lesích poblíž San Francisca.


Co se stalo na Jupiteru 3. 6. 2010?

    Pobyt na planetě pulsaru by byl velmi nebezpečný. Všude kolem vás by bylo záření s vysokou energií, zkrátka prudký nápor částic a vlnění, a radiační pole by bylo tak silné, že by zničilo vaše živé tkáně, a pokud by vás bezprostředně nezabilo, nepochybně by velmi rychle způsobilo rakovinu a mutace. Přesto všechno nás planety pulsaru naučily něco zásadního o formování planet ve vesmíru. Tyto podivné planety obíhající neutronovou hvězdu nás naučily, že vznik planet je relativně jednoduchý. Gravitace snadno přitáhne částice hmoty k sobě navzájem, pokud jich je v dané oblasti dostatek. Jestliže je příroda tak dobrá ve vytváření planet dokonce za tak těžkých podmínek, pak je poměrně vysoká pravděpodobnost, že vesmír je plný planet a že někde v jeho hlubinách čekají na objevení cizí Země.
    Takže, jaká by měla být cizí planeta, aby byla opravdu podobná Zemi? Měla by být převážně kamenná s dostatkem vody pro oceány, ale zase ne s takovým množstvím, aby tam nebyla žádná pevnina. A měla by se také nacházet v obyvatelné zóně své hvězdy. Obyvatelná zóna je pásmo vzdáleností od hvězdy, ve kterém by planeta mohla mít na povrchu tekoucí vodu. Když Zemi postrčíte ke Slunci, veškeré oceány se vyvaří. Nebo když ji posunete příliš daleko, oceány naopak zamrznou. A to je také zlé pro život. V naší Sluneční soustavě sahá obyvatelná zóna od dráhy Marsu až ke dráze Venuše. Ale v cizích slunečních soustavách je obyvatelná zóna proměnlivá v závislosti na teplotě hvězdy.


ÚSVIT PLANETY OPIC + ZROZENÍ PLANETY OPIC Kolekce (2 Blu-ray)

    Astrofyzik Alan Boss byl v roce 1995 požádán, aby posoudil článek dvojice švýcarských astronomů oznamující objev první planety obíhající cizí hvězdu. Recenze mu dala zabrat, protože to byl opravdu senzační objev! Švýcaři tvrdili, že objevili planetu podobnou Jupiteru. Jenže zatímco ten oběhne Slunce jednou za dvanáct let, tato planeta to stihne za pouhé čtyři dny. To také znamenalo, že planeta musí být mnohem blíž své centrální hvězdě, zhruba stokrát blíž než Jupiter. A to bylo těžko pochopitelné. Jupiter obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti asi 800 milionů kilometrů. 51 Pegasi b je od své hvězdy vzdálena asi 8 milionů kilometrů. Pokud by tato cizí planeta byla vypuštěna do naší Sluneční soustavy, obíhala by kolem Slunce dokonce mnohem blíže než Merkur. Nepředpokládalo se, že by plynní obři mohli být tak blízko hvězdě. Ta planeta je doslova upečená. S tím, co známe tady na Zemi relativně daleko od Slunce, se to nedá srovnat.
    U šimpanze Caesara se postupně začne projevovat vysoká inteligence a Will zjistí, že za to zřejmě může působení jeho léku. Začne mu ho tajně podávat a tím nechtěně otevře bránu k lidské zkáze. Čím dál inteligentnější zvíře se po čase ocitne v přírodní rezervaci, kde začne v čele ostatních opic pomaloučku připravovat vzpouru proti těm, kdo zabili jeho rodiče a jeho zavřeli do tohoto „fešáckého kriminálu“. Tedy proti lidem.
    A ke stejnému jevu dochází i v případě světelného vlnění. Světlo tělesa pohybujícího se směrem k vám vypadá nepatrně modřejší. A světlo vzdalujícího se objektu se zdá být poněkud červenější. Když se při kmitání hvězdy posunuje vlnová délka světelné vlny k modré a k červené a pak zase zpátky k modré, je tento posun strašně nepatrný. Ale je to právě rozdíl ve vlnové délce světla, co měříme a co nám umožňuje najít planety u cizích hvězd.


Saturnova „Mořská víla“ – Calypso

    Na podzim roku 2007 sledovali přechod horkého Jupiteru zvaného Trace 4 přes jeho hvězdu v souhvězdí Herkules, vzdálenou 1400 světelných roků. Planeta má srovnatelnou hmotnost s Jupiterem a měla by být zhruba stejně velká. Ale astronomové byli překvapeni. Trace 4 se ukázala být dvakrát větší než Jupiter. Je to dosud největší objevená planeta. Některé z těchto extrasolárních planet jsou skutečně načechrané, doslova nafouknuté a my si myslíme, že příčinou toho je jejich vnitřní zdroj tepla, který zvyšuje tlak uvnitř planety a způsobuje její rozpínání. Je to velmi podobné kotli parní lokomotivy. V parním kotli je voda, kterou ohřívá zdroj tepla. Voda se mění v páru, tlak stoupá a posouvá píst parního kotle. Pokud by plyny neměly schopnost se rozpínat, planety by se nenafukovaly a parní stroje by nefungovaly. Na planetách jiných hvězd se odehrávají i další jevy, které jsou však mnohem obtížněji vysvětlitelné.
    I přes velkolepost tohoto objevu ani tato a ani žádná další exoplaneta neponese jméno řeckého či římského boha. Místo toho získá název své mateřské hvězdy v astronomickém katalogu – 51 Pegasi – s přidaným malým písmenem b. Pokud by byla u stejné hvězdy objevena další planeta, dostala by podle standardní nomenklatury malé písmeno c a tak by to šlo dále podle abecedy. Ale toto pojmenování je jediným skromným momentem v případě 51 Pegasi b. Objev totiž otřásl základy našeho postoje k planetám.


Družice MAVEN se chystá ke startu

    Byl to zcela nečekaný objev. Byla to planeta, která zde nemohla vzniknout. Astronomové věděli, že sem nepatří. Je to jako když jsme našli sekvoje uprostřed Central Parku. Víme, že sem nepatří. Jak se sem dostaly? A stejně se astronomové ptají sami sebe na původ těchto obřích planet. 51 Pegasi b není jen hříčkou přírody. Byla první z desítek takzvaných „horkých Jupiterů“, které byly objeveny na zdánlivě nemožných drahách. Nemožných z pohledu teorie vysvětlující vznik plynných planet. Ta předpokládá, že kámen a led v disku obklopujícím mladou hvězdu se pospojoval do pevného jádra, na které se nabaloval plyn. Těleso rostlo stále víc, dokud nespotřebovalo veškerý materiál pro tvorbu planety ve svém okolí. Tento proces se musí odehrávat dostatečně daleko od hvězdy, v místech kde je dost chladno, aby zde mohl existovat led. Nemůžete vytvořit něco tak hmotného tak blízko hvězdy. Musí to vzniknout za „čárou sněhu“, kde se může vytvořit led, a to je ve Sluneční soustavě pr
    Zatímco o většině planet se domníváme, že vznikly ze stejného disku plynu a prachu jako jejich mateřské hvězdy, tyto planety pulsaru se evidentně zrodily jiným způsobem. Nalezené planety musely vzniknout až po explozi supernovy. A to je skutečně bizarní, protože bychom si mysleli, že veškerý materiál byl odvátý pryč. Ale zjevně část těchto trosek musela vytvořit disk a části tohoto disku se pospojovaly v planety, ale je to velmi překvapivé. Ačkoli se domníváme, že planety u pulsaru mají kamenný povrch, je zcela vyloučeno, že by mohly hostit život, a každá lidská návštěva by trvala jen velmi krátce. Jak pulsar rotuje, vyzařuje ze svých pólů velmi úzké proudy nabitých částic, čímž vytváří rotující kužele strašlivého záření.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00