Jak na věc


příklady rovnice o třech neznámých

Rovnice přímky vypsané příklady. Parametrické vyjádření přímky

    12 2. Zistite vzájomnú polohu priamok p a q, ak platí: Řešení: Priamky p, q sú rôznobežné a pretínajú sa v bode P[3;2].
    7 Převeď parametrickou rovnici přímky na obecný a směrnicový tvar : Převeď obecnou rovnici přímky na parametrický a směrnicový tvar :
    13 3. Zistite vzájomnú polohu priamok p a q, ak platí: Řešení: Priamky sú rôznobežné a pretínajú sa v bode P[1;-6].


Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

    3 úmluva: Přímku p, určenou bodem P a vektorem u, budeme zapisovat jako p(p, u). Poznámka Když parametrickou rovnici přímky p(a, u), kde A[a1; a2] a u = (u1; u2), zapíšeme pomocí souřadnic, získáme vyjádření souřadnic bodů X[x; y] této přímky v závislosti na parametru t. x = a1 + tu1, y = a2 + tu2; t. Příklad 3.2 Určete parametrické vyjádření přímky zadané body A[2; 1] a B[3; 3]. Řešení Jeden směrový vektor u přímky AB vypočítáme snadno jako u = AB: u = (3-2; 3-1), u = (1; 2). Podle definice je potom parametrické vyjádření přímky AB: x = 2 + t, y = 1 + 2t; t. Poznámka Příklad 3.3 Zjistěte, zda bod P[-3; 5] leží na přímce AB, kde A[1; 1] a B[5; -3]. Řešení Nejprve vypočítáme směrový vektor přímky AB a pomocí něj určíme parametrické vyjádření: u = B - A, u = (5-1; -3-1), u = (4; -4). Parametrické vyjádření přímky AB vypadá tedy takto: x = 1 + 4t, (3.1) y = 1-4t; t. Aby bod P AB, jeho souřadnice musí splňovat parametrické vyjádření přímky p, tj. musí existovat nějaká hodnota parametru t,
    Výukový materiál vytvořený v rámci projektu „EU peníze školám“ Škola: Střední škola právní – Právní akademie, s.r.o. Typ šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění.
    11 3. Napíšte rovnicu priamky, na ktorej leží osa úsečky AB, ak A[1;5] a B[7;3]. Řešení: 6. Priamka je daná rovnicou p: 4x 3y +6 = 0 a) zistite, ktorý z bodov A[0;2] a B[-3;5] leží na danej priamke b) preveďte ju na parametrický tvar c) vypočítajte vzdialenosť bodu neležiaceho na priamke od tejto priamky (NEŘEŠÍME) Řešení: a) A[0;2] leží na priamke p lebo: 4x -3y +6 = = 0 0 = 0 Bod B[-3;5] neleží na priamke p lebo: 4x -3y + 6 =0 4.(-3) =
    10 2. Napíšte rovnicu priamky, ktorá prechádza bodmi A[2;7] a B[5;1] v tvare: a) parametrickom b) všeobecnom c) smernicovom (NEŘEŠÍME) Řešení:
    Předpokládáme, že se vám tato prezentace líbila. Chcete-li si ji stáhnout, doporučte prosím tuto prezentaci svým přátelům v kterékoli sociální síti. Tlačítka jsou dole. Děkujeme.


Přihlásit se přes sociální síť:

    2 4. Mohou mít dvě různé přímky stejný směrový vektor? Jak spolu takové přímky souvisejí? Řešení 1. Na obr. 3.2 určují všechny dvojice bodů AD, BC, DC, CA stejnou přímku. Takových dvojic ale můžeme najít nekonečně mnoho. Obr. 3.2: Určení přímky dvojicí bodů 2. Má jich nekonečně mnoho a každý z nich je reálným násobkem jiného. To plyne z odpovědi na 1. otázku. 3. Taková přímka neexistuje. Z definice směrového vektoru plyne, že je nenulový - je určen dvojicí různých bodů. 4. Ano mohou. Jsou rovnoběžné různé. Na obr. 3.3 je vidět, že vektory AB a CD jsou různými umístěními vektoru u a oba jsou směrovými vektory různých přímek AB a CD. Definice Obr. 3.3: Směrové vektory rovnoběžných přímek Rovnice X = A + tu; t, u o se nazývá parametrická rovnice nebo také parametrické vyjádření přímky určené bodem A a směrovým vektorem u. Proměnná t se nazývá parametr.
    6 Zadání Urči směrový a normálový vektor přímky p, pokud je dané : Napiš parametrický, obecný a směrnicový tvar rovnice přímky p, která prochází body : Přímka p se směrovým vektorem s a normálovým vektorem n prochází bodem K. Napiš parametrický, obecný a směrnicový tvar rovnice přímky p, pokud je dané:


Soustava tří rovnic o třech neznámých

    4 Obr. 3.4: Obrázek k příkladu 3.3 Body, které neleží na jedné přímce, se označují jako nekolineární. Naproti tomu body, které na jedné přímce leží, se označují jako kolineární. Obecná rovnice přímky Obecná rovnice přímky je další způsob, jak zapsat přímku v rovině. Definice Rovnice ax + by + c = 0, a, b, c, kde alespoň jedno z čísel a, b je nenulové, se nazývá obecná rovnice přímky. Poznámka Příklad 3.5 Najděte 5 bodů ležících na přímce vyjádřené obecnou rovnicí: 2x - y + 3 = 0. Řešení Jak určit body ležící na přímce je jednoduché - stačí zvolit jednu jeho souřadnici a z obecné rovnice dopočítat druhou. Zvolme si například hodnotu x-ové souřadnice jako 1. Dosadíme do obecné rovnice přímky a dopočítáme y-ovou souřadnici y + 3 = 0, y = 5. Na přímce, mimo nalezeného bodu [1; 5], leží například i body: [-2; -1], [-1; 1], [0; 3], [5; 13]. Z obecné rovnice konkrétní přímky snadno zjistíme, které body na ní leží. O něco složitější je to naopak: určit obecnou rovnici přímky, pokud víme, který


Soustavy rovnic – vyřešené příklady

    5 Vektor kolmý ke směrovému vektoru přímky v rovině se nazývá normálový vektor této přímky. Příklad Najděte obecnou rovnici přímky q: x = 3-2t, y = 2 + t; t. 2. Určete parametrickou rovnici přímky q: x - 3y - 4 = 0. Řešení 1. Parametrické vyjádření přímky q si můžeme představit jako soustavu dvou rovnic o třech neznámých x, y, t: x = 3-2t, y = 2 + t. Budeme se snažit eliminovat parametr t. V našem případě k první rovnici přičteme dvojnásobek rovnice druhé: x + 2y = 3-2t t, x + 2y = 7, x + 2y - 7 = 0. úpravami jsme získali obecnou rovnici přímky q. 2. K parametrickému vyjádření potřebujeme znát alespoň jeden bod přímky q. Nejprve tedy spočítáme souřadnice nějakého bodu A, který leží na přímce q. Zvolíme si jeho x-ovou souřadnici jako x = 1 a dopočítáme souřadnici y-ovou; A[1; - 1]. Teď bychom mohli spočítat souřadnice dalšího bodu, určit směrový vektor a vyjádřit přímku parametricky nebo si uvědomíme, že umíme jednoduše převést normálový vektor na vektor směrový. Normálový vektor přímky
    1 Rovnice přímky vypsané příklady Zdroj: Vše kromě příkladu 3.4: ni Příklady 3.5 a a 3: Bez směrnicového tvaru, příklady 1, 2, 3, 5, 6 Bez směrnicového tvaru, příklady 2, 3, 6a,b: Příklady 2, 3: Parametrické vyjádření přímky Parametrické vyjádření přímky je jednou z možností, jak matematicky popsat přímku. Každá přímka v rovině je určena dvěma různými body A a B. Tyto body určují také vektor. My tento vektor pojmenujeme a využijeme jej pro zavedení parametrického vyjádření přímky. Definice Jestliže A, B jsou dva různé body, pak vektor u = B - A nazýváme směrový vektor přímky AB. Obr. 3.1: Směrový vektor Příklad 3.1 Odpovězte na následující otázky: 1. Kolik můžeme najít dvojic bodů, jenž určují stejnou přímku? 2. Kolik má přímka směrových vektorů (jak spolu souvisejí)? 3. Existuje přímka, jejímž směrovým vektorem je nulový vektor?

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00