Jak na věc


písen;pro;rudolfa;třetího;;na;youtube

Mene Tekel 2018: Rekonstrukce politického procesu „Kučera a spol.“

    Seriál se totiž začal čtvrtletně vysílat v roce 1967 a na léto 1968 vycházel šestý díl, který se tvůrci rozhodli odvysílat živě a přinést tak na obrazovky záběry okupačních vojsk, včetně setkání Ivy Janžurové a Marty Kubišové s Alexanderem Dubčekem. Seriál se vysílal ještě do konce roku 1968 a zazněla v něm také píseň Modlitba pro Martu v podání Marty Kubišové, která se stala jakousi neoficiální hymnou lidí bojujících s nastupující normalizací, ale také všech demonstrantů na konci roku 1989. Odvysíláno tak bylo celkem osm dílů a poté byl seriál na více než dvacet let uložen do trezoru.
    Závěr legendárního seriálu Jaroslava Dietla o životě a snění řezníka Rudolfa a jeho rodiny (1968). Hrají a zpívají: D. Vostřel, I. Janžurová, L. Vostrčilová, S. Zázvorková, J. Hrzán, Z. Najman, J. Šašek, V. Černý, M. Kubišová, H. Vondráčková, E. Pilarová, M. Chladil, K. Hála, W. Matuška a další. Kamera J. Eisner. Režie J. Vašta
    Díl obsahuje i scénu, která zdánlivě nemá logiku. Generál, který zradil námořníka Dantese, se ve scéně setkání s navráceným hrabětem Monte Christem odjede nejdříve ve studiu natočeném záběru zastřelit, aby se najednou obraz ze studia přenesl na komunikace u Strahova, kde se postava v kočáře opravdu zastřelí. Na jaře roku 1968 se totiž na stejném místě zastřelil generál Vladimír Janko, náměstek ministra obrany ČSSR. Důvodem bylo otevření armádních kauz z éry prezidenta Novotného, do kterých byl Janko namočen. V jednu chvíli se dokonce spekulovalo o tom, že plánoval s kolegou vojenský převrat s cílem obnovit moc Antonína Novotného.


Proslov Miroslava Horníčka a Luďka Pachmana

    Režisér Jaromír Vašta: „Já a Darek Vostřel jsme cítili, že potřebujeme nového autora, abychom v dalších pořadech přinesli něco nového, abychom se neopakovali. A tak jsme se obrátili na Dietla, který k našemu velkému překvapení odstrčil ze psacího stolu vše rozepsané a začal pro nás psát svou jednapadesátou hru. Zdá se mi, že v ní spojil všechno, o čem dosud psal: příběh, hru, humor, píseň i dceru...“
    Tentokrát byly všechny písně složeny přímo pro tento díl, vzniklo jich celkem osm, přičemž ta nejslavnější, Modlitba pro Martu v podání Marty Kubišové, zazněla na samém závěru jako součást noblesního svatebního bálu. Píseň měla původně poprvé zaznít právě až v sedmém dílu, ale natočena byla již dva dny po srpnové okupaci a následně byla odvysílána v Československém rozhlase a stala se hymnou odporu vůči vstupu vojsk. Konec pořadu proto doprovázelo „vysvětlení“, že píseň není nikterak spojena s odehrávajícími se politickými událostmi: „Autoři podotýkají, že závěrečná píseň Modlitba byla původně složena pro tento příběh a že není jejich vinou ani jejich zásluhou, že mezitím proslula a přerostla rámec celého pořadu.“


Šest dnů, které otřásly demokracií

    Legendární seriál Jaroslava Dietla o životě a snění řezníka Rudolfa a jeho rodiny (1968). Hrají a zpívají: D. Vostřel, I. Janžurová, S. Zázvorková, L. Vostrčilová, J. Hrzán, Z. Najman, V. Černý, W. Matuška, M. Kubišová, H. Vondráčková, N. Urbánková, M. Drobný, K. Gott, V. Neckář a další. Kamera J. Eisner a J. Motejl. Režie J. Vašta
    Původním cílem bylo přinést na televizní obrazovky nové písničky v jiné formě, tedy jako součást děje seriálu, ve kterém se racionální a trochu prachem zapadaný řezník Rudolf díky své dceři zase naučí snít a prožívat nevšední dobrodružství. Základem sice bylo skvělé herecké obsazení v čele s Darekem Vostřelem, Ivou Janžurovou, Jiřím Hrzánem nebo Stellou Zázvorkovou a účast všech hvězd naší populární hudby šedesátých let, ale často vzpomínaným se seriál stal z důvodu, kterému se říká vis maior. V tomto případě se jednalo o čistě vyšší moc v podobě politiky, konkrétně vstupu invazních vojsk v srpnu 1968.


Moravští Chorvaté - zrazený národ

    Osmý díl byl dlouho pokládán za poslední natočený a napsán byl již na jaře 1968. Natáčen byl ale až koncem roku 1968, mezitím se v Československu odehrálo mnoho věcí, autoři proto dlouho uvažovali, zda ponechají děj tak, jak ho původně plánovali. Nakonec se rozhodli, že scénář použijí, jen ho mírně aktualizují. Příběh rodiny řezníka je tak v tomto dílu proplétán výjevy z bible, historií narození Ježíše, znázorněnou písničkami.
    Tentokrát je hlavním hybatelem děje Šárčin kamarád Jarda Vaněk. Na oslavu Silvestra přišel v dobovém kostýmu a v pohodlí kouzelného křesla se nechal unést svou fantazií až do sedmnáctého století a sám sebe pasoval na generalissima Albrechta z Valdštejna. Zájem krásných žen už byl jen logickým vyústěním jeho nového postavení. To se ale samozřejmě nelíbí Šárce, a tak se ve snu pokusí zbavit svých sokyň. Vše se ale zamotá a Šárka i s Vaňkem skončí ve vězení, ze kterého je má právě Vaněk vysvobodit. Odměnou za vysvobození by měla být pusa.


Vrahem z povolání - utrpení soudce Karla Vaše

    Sedmý díl pod názvem Hrabě Monte Christo již plně odrážel realitu života po srpnové okupaci roku 1968. Jaroslav Dietl rozvíjel na příběhu řezníkovy rodiny aktuální témata po sovětské invazi: zradu, vpád nezvaného hosta, českou povahu, pokrytectví a podobně. Děj je prošpikován dobovými narážkami a je plný jinotajů, zazní například i jméno Alexandera Dubčeka. Snová rovina se pak odehrává v prostředí románu Hrabě Monte Christo, jako hlavní zrazený a posléze se mstící hrdina Edmond Dantes se vidí řezník Rudolf.
    V roce 1990 se ale začal psát jeho druhý život, krom zachovaných dílů byly totiž nalezeny i některé záběry živě vysílaného šestého dílu, které ve studiové dotáčce doplnila hlasem Iva Janžurová. V této podobě byl pak seriál Českou televizí reprízován.
    Darek Vostřel vzpomínal na scénáristu Jaroslav Dietla: „Dietl byl na natáčení většiny mluvených pasáží a hlídal si to. Byl přísný a nic neprošlo jen tak. Mně vždycky říkal: „Když se rozčiluješ, tak se rozčiluj doopravdy. Nic nehraj, že si rozčilenej, buď rozčilenej.“ Jarda prostě vyžadoval plný herecký prožitek, jak se učeně říká. Snažili jsme se. Po každém delším záběru jsem hledal Jardu, a pokud spokojeně kývl hlavou, věděl jsem, že je to v suchu.“


Pokračování příště: Píseň pro Rudolfa III.

    Ve třetí epizodě se vše točí kolem Šárky a zejména jejích názorů na módu a úzkoprsé úsudky učitelů, rodičů a vůbec dospělých. Mladá slečna sní o světě módy a módních přehlídek a oblečení se pro ni stává téměř alfou a omegou bytí. V reálném světě se tak dostává do konfliktu s učitelkou, která po ní vyžaduje střízlivější styl oblékání. I kvůli tomu si zve Šárčiny rodiče do školy. Dívka se snaží zabránit nejhoršímu, takže nenápadně ovlivňuje otce Rudolfa, aby ho dostala na svou stranu, což pokračuje sérií jeho reálných i snových konfliktů s učitelským sborem. Jako vždy vše dobře dopadne, čemuž opět napomáhá celá řada zpěváků a zpěvaček, nově například včetně Judity Čeřovské, Karla Štědrého nebo Pavla Nováka, ale také vysněný přílet návrháře Christiana Diora do Prahy. Z dodnes známých písniček v této části zazněla třeba Pojď se mnou, lásko má nebo Podívej, kvete růže.
    Tím ale dramatické osudy Písně pro Rudolfa III. ještě neskončily, po padesáti letech byl totiž nalezen i nikdy neodvysílaný necelý devátý díl seriálu, který měl běžet v dubnu 1969, ale již ho dostihla cenzura. Tento z větší části němý materiál byl podle původních scénářů rekonstruován a nadabován, přičemž Iva Janžurová si mohla namluvit sama sebe, jen s padesátiletým zpožděním. To ze seriálu Píseň pro Rudolfa III. učinilo pravděpodobně rekordmana mezi všemi televizními seriály, vždyť jeho pouhých devět epizod se vyrábělo více než půl století a ta poslední, s názvem Dinosaurus, si i takto dlouho musela počkat na své premiérové odvysílání.
    Legendární seriál Jaroslava Dietla o životě a snění řezníka Rudolfa a jeho rodiny (1967). Hrají a zpívají: D. Vostřel, I. Janžurová, S. Zázvorková, L. Vostrčilová, J. Hrzán, M. Kubišová, W. Matuška, H. Vondráčková, L. Kozderková, Y. Přenosilová, M. Homola a další. Kamera J. Eisner a J. Lebeda. Režie J. Vašta


Krok do prázdna Jana Masaryka aneb Dokonalý zločin

    Seriál o Rudolfu III. měl nahradit pořad Vysílá studio A, ve kterém vystupovali zpěváci, dirigenti, textaři a muzikanti. Na rozdíl od něj byla Píseň pro Rudolfa III. ale už více spjata s příběhem a měla zřetelný dramatický oblouk, i když děj byl v podstatě jednoduchý. Každý díl je stylizován do jiného prostředí a autoři vždy napsali jednu část, ta se natočila a pak teprve pracovali na scénáři dalším. Spíše náhodou se ale ze seriálu stala jedna z nejlepších výpovědí své doby. Promítla se do něj nálada ve společnosti, radost ze života v podobě Pražského jara, ale také příjezd okupačních vojsk, což se projeví v dalších dílech celkovým zvážněním a ztemněním písní i hrané části.
    Události se však zamotají i v realitě dneška, kdy se rodičům nezdá soukromý večírek obou teenagerů. Rudolf sice mladíka z oslavy vykáže, ale po pár dalších peripetiích se nakonec všichni opět sejdou u stejného stolu. A závěrečná písnička Waldemara Matušky Slavíci z Madridu již doprovází tuto společnou kostýmovanou hostinu.
    Legendární seriál Jaroslava Dietla o životě a snění řezníka Rudolfa a jeho rodiny (1967). Hrají a zpívají: D. Vostřel, I. Janžurová, J. Hrzán, L. Vostrčilová, M. Kučírková, S. Zázvorková, Z. Najman, V. Černý, W. Matuška, H. Vondráčková, E. Pilarová, M. Kubišová, V. Neckář, P. Novák a další. Kamera J. Eisner a J. Lebeda. Režie J. Vašta


Cesty víry: K Tobě se obracím, má paní

    Do Prahy přijíždí z emigrace po dvaceti letech Rudolfův dávný kamarád Bořivoj a otec Šárky se před ním snaží vytáhnout. Vymyslí si tedy rodinnou zasilatelskou firmu. Lež se samozřejmě prozradí a u všech nakonec vítězí pravá vánoční nálada, která je ovšem zatěžkána pochmurností doby, kterou již poznamenala začínající normalizace. Mnoho písní tak bylo diváky vnímáno jako protest proti stavu společnosti, nejvíce asi rezonovala Přejdi Jordán, která v sobě nesla v podtextu výzvu k emigraci.
    Karel Štědrý: „A kdybyste se mě zeptali, na který díl vzpomínám nejraději, asi bych odpověděl, že na ten vánoční, ve kterém zazněly burcující písničky, které si lidé po dvacet let tajně přehrávali a čerpali z nich sílu. Píseň o Herodesovi, Přejdi Jordán, píseň vojáka zpívaná Karlem Černochem, která se jmenuje Jsem pro, nebo vánoční koledy. Jednu z nich, speciálně pro tento seriál napsanou, jsem zpíval s Martou Kubišovou a Václavem Neckářem. Věřím, že i po letech najde tento seriál své diváky a posluchače.“
    Když scénárista Jaroslav Dietl s režisérem Jaromírem Vaštou připravovali písničkový seriál Píseň pro Rudolfa III., určitě je ani ve snu nenapadlo, že se z jejich společného díla stane taková legenda. Kdo by také mohl očekávat, že na epizody rozdělený příběh pražského řezníka Rudolfa a jeho patnáctileté dcery Šárky, které propojovaly celou řadu písniček tehdejších (a vlastně často i dnešních) zpěvaček a zpěváků zůstane v paměti jeho diváků několik desetiletí.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00