Jak na věc


metropolitní územní plán praha

Otázky a odpovědi k prvnímu kolu projednávání s veřejností

    - Pro naše vzorce chování není v dnešní době, vzhledem ke složitému vývoji, charakteristický etnický, ale spíše sociálně kulturní původ. Jsme v dobrém i špatném smyslu dcery a synové naší krajiny a venkova.
    Metropolitní plán popisuje strukturu Prahy. Vyznačuje síť ulic, náměstí a parků, které považujeme za veřejná prostranství a odlišuje jej od městských bloků určených k bytové výstavbě. Metropolitní plán vytváří základní šachovnicové schéma pro život ve městě. Budoucí investice by měly zlepšit kvalitu veřejných prostranství. Sdílený veřejný prostor - příjemné ulice, parky a náměstí - musí být ve všech ohledech přizpůsoben potřebám veřejnosti, musí podporovat sociální začlenění a soudržnost - zkrátka musí být kultivován lidmi a pro lidi. Aby se lidé měli kde setkávat.


Téma 4: Ochrana charakteru lokalit

    Do Prahy se stěhuje stále více lidí, do roku 2050 stoupne počet jejích obyvatel přibližně o čtrvt milionu. Už dnes je proto nutné si klást nerudovskou otázku: kam s nimi? A pečlivě určit místa, kde by se rozvoj města měl v budoucích letech odehrávat. V průběhu posledních desetiletí rostla Praha především do šířky, což s sebou přineslo mnoho problémů. Nedostatek bytů v širším centru způsobil vysídlení obyvatel na okraj města a nárůst individuální dopravy, která je dnes jedním z nejdiskutovanějších témat v Praze. Metropolitní plán proto vymezuje oblasti vhodné pro vznik kvalitních městských čtvrtí, ale i místa pro výrobní areály či nové parky. Aby vznikaly příjemné čtvrti.
    Na geniu loci hlavního města má zásadní zásluhu dramaticky utvářená krajina. Hlavní přírodní osou města je řeka Vltava a její údolní niva, jejíž úbočí, ostrohy nad ní, či protáhlé svahy jsou pokryty vegetací. Praha má velké množství přírodních ploch, ale málo z nich je dobře dostupných, prostupných a kvalitně udržovaných, tudíž užívaných. Cílem Metropolitního plánu je přispět ke zvýšení kvality života obyvatel, a proto iniciuje vznik nových parků tam, kde je v současnosti jejich deficit. Návštěvnost parků a zahrad je nejčetnější v situaci, jsou-li obestavěny, obklopeny intenzivní zástavbou, jejíž uliční prostranství navazují na cestní síť parků a zahrad.
    Pořizovatelem Metropolitního plánu je odbor územního rozvoje Magistrátu hlavního města Prahy (dále) MHMP, zpracovatelem pak Institut plánování a rozvoje Prahy (dále IPR Praha). Plán vznikl v Kanceláři Metropolitního plánu.


Metropolitní plán zvýší kvalitu veřejných prostranství

    Jedním ze základních principů Metropolitního plánu je zastavení rozpínání zástavby města do šířky. Rozšiřování zástavby na úkor krajiny je neekonomické, neekologické a nekoncepční. Navíc, v případě Prahy je zástavba do krajiny neopodstatněná vzhledem k tomu, že disponuje množstvím nevyužitých ploch a brownfieldů v rámci města. To znamená, že Praha nemusí zabírat okolní volnou krajinu, aby dokázala zajistit poptávku po nových bytech včetně jejich výstavby. Proto Metropolitní plán omezuje růst města do otevřené krajiny a směřuje energii do vnitřních nevyužitých oblastí města. Abyste domů nejezdili lán světa.
    Přestože začínáme až téměř dětsky poznávat radosti městského života, město ničíme. Teze Athénské charty, kterou stále používáme jako argumenty přiměřenosti, vhodnosti, vzduchu, vodě a zemi, přitom už neplatí. Vzduch má totiž smysl, když voní, voda, když proudí a stromy, když šumí.
    Klíčovou hodnotou Prahy je Vltava a její nábřeží stejně jako vltavské přítoky. Řeka kdysi vytvarovala prostor pro budoucí město a dodnes určuje jeho celkovou podobu. Proto zůstáva hlavní pražskou osou a zároveň mimořádným veřejným prostranstvím. Praha je s Vltavou, oběma jejími břehy, úbočím, meandry a nábřežími pocitově spojená více než jiná města. Důležitý význam pro Prahu mají také říčky a potoky vlévající se do Vltavy. Metropolitní plán obnoví důstojnost pražských vodních toků a jejich nábřeží a využije jejich potenciál coby nových nebo obnovených veřejných prostranství. Aby ožily oba břehy Vltavy.


Téma 1: Konec rozrůstání města do krajiny

    Nebudujeme totiž sevřená města, ale velké vesnice. Město je jak v koncepci, tak v konkrétním příkladu těžko „projednatelné“. Tyto svoje vzorce chování vkládáme skrze své technické elity do dohodnutých zákonů (OTP). V pražském pojetí lze vedle sebe postavit dva domy jen pokud jejich vzdálenost je větší než jejich výška - a to dokonce bez ohledu na světové strany!
    1) Chápat Prahu-velkoměsto jako součást proměnlivého organismu celého regionu – neuvažovat pouze v intencích uměle vymezených správních jednotek (Hlavní město Praha, Středočeský kraj…).
    To, co člověk vnímá jako město, jsou především ulice, náměstí, parky a nábřeží – tedy veřejná prostranství. Právě na ně se Metropolitní plán soustředí. Jednou z priorit je vytvoření prostupné sítě veřejných prostranství, jež by byla příjemná a přístupná všem. Díky hierarchizaci veřejných prostranství může plán iniciovat například vznik živého parteru ve významných ulicích. Na veřejná prostranství také navazují veřejné budovy, jejichž charakter a kompozice vytváří obraz města a musí být plánem definována.


Téma 7: Vznik nových městských čtvrtí

    Na sídlištích bydlí více než jedna třetina obyvatel Prahy. Pokrývají zhruba 14 % zastavěných ploch v hlavním městě. Jejich význam je tedy pro Prahu mimořádný. Metropolitní plán chce napomoci zvýšení kvality života na sídlištích a zhodnocení jejich potenciálu. Co to konkrétně znamená? Vzhledem k žádoucí sociální a věkové rozmanitosti obyvatelstva a vzrůstajícím nárokům na kvalitu bydlení jde Metropolitnímu plánu o doplnění sídlišť různorodější nabídkou bytů, o ochranu parků, ale také o doplnění občanské, rekreační a komerční vybavenosti. Aby bylo všechno po ruce.
    Morfologie vždy určuje tvář města. Metropolitní plán vychází z předpokladu, že krajina je všude. Předcházela vzniku města a klíčovým způsobem ho ovlivnila. Prostor hlavního města vytvořila řeka a je tak dnes i do budoucna pro Prahu hlavní osou a klíčovým veřejným prostranstvím. V Praze jsou vodní toky a jejich nábřeží základním potenciálem nových nebo obnovených veřejných prostranství. Na Vltavu navazuje mnoho bočních přítoků v, pro Prahu typických, údolích, jejichž potenciál pro je často nevyužitý. Proto je třeba potokům vrátit jejich důstojnost a trvat na veřejné přístupnosti a prostupnosti podél jejich břehů.


Poslední dny pro připomínkování Metropolitního plánu

    V průběhu posledních desetiletí rostla Praha především do šířky, a to navzdory tomu, že uvnitř Prahy existuje mnoho nevyužitých oblastí. Metropolitní plán vychází z toho, že je pro město výhodné soustředit svou energii do tzv. transformačních ploch ve vnitřním městě, tedy do bývalých továren nebo nádraží. Celkem je takových ploch uvnitř Prahy 6 200 ha - pro ilustraci to je přes 8 000 fotbalových hřišť, ze třetiny by se měly stát parky a hodnotná městská krajina a ze dvou třetin nové městské čtvrti s dostatkem bytů a pracovních příležitostí. Abyste mohli bydlet ve vnitřním městě.
    Možnost odpočinout si v parku je pro kvalitu městského života klíčová. Praha je jedno z nejzelenějších měst Evropy, má však málo kvalitních a nerovnoměrně rozložených parků. Velké procento přírodních ploch Prahy by se dalo zařadit do kategorie tzv. městských džunglí. Jsou to neudržovaná a špatně prostupná území s nejasným využitím, kde se lidé v důsledku jejich zanedbaného stavu obvykle necítí bezpečně. Proměna „městských džunglí“ v příjemné parky či udržované lesoparky a odstranění nedostatku parků v některých oblastech Prahy je jedním z cílů Metropolitního plánu. K současným zhruba 700 parkům by mělo přibýt dalších více než 200 nových. Aby to nebylo s kočárkem daleko.
    30. července Ι Následovat bude vypořádání připomínek a za dva roky se budou občané moci vyjádřit k upravenému návrhu plánu v tzv. veřejném projednání.


Metropolitní plán rozvine potenciál nábřeží Vltavyi jejích přítoků

    Kolem Prahy dnes vzniká sídelní kaše: rozvolněná zástavba satelitních domků a skladových hal, která původní volnou krajinu mění v cosi, co není ani opravdovým městem, ale ani loukou nebo polem. Praze se to prodraží kvůli nutnosti budovat infrastrukturu, a to jak dopravní a technickou, tak i občanskou. Desetitisíce aut, mířících denně z periferie do centra, jsou zase zátěž dopravní a ekologická. Metropolitní plán proto přísně vymezí pás nezastavitelného krajinného rozhraní, které potvrdí hranice zastavitelného území. Stavět by se napříště mělo uvnitř nich. To pomůže iniciovat vznik kompaktního města krátkých vzdáleností, kde obyvatelé mají služby blíž a netráví svůj čas dopravou přes půl města z domova do zaměstnání.
    Metropolitní plán je dokument, který přichází se změnou myšlení v plánování města. Dosud se město plánovalo podle funkčního využití, teď se vracíme ke starému dobrému způsobu územního plánování, který svým způsobem navazuje na Karla IV. nebo na “zlaté” meziválečné období. Základním principem Metropolitního plánu je vymezování veřejných prostranství, struktury a skladby zástavby. Metropolitní plán vidí město jako prostor a soustředí se na jeho prostorovou kvalitu, tedy například jak široká a dlouhá je ulice, kam vede a na co se napojuje. Žijeme přítomností, myslíme na budoucnost.
    Zamýšlíme se nad tím, proč nefungují mechanismy samosprávné demokracie tak, abychom v centru Čech stavěli město. Takové, jak je známe ze současných mekk urbánního života – Londýna, Berlína či Barcelony, abychom uvedli příklad měřítkem bližší Praze.


Metropolitní plán. Tradice spojená s vizí

    Dobře se žije v místech, která jsou zapamatovatelná, která mají ducha. Metropolitní plán chce proto podporovat jedinečnost jednotlivých čtvrtí – a to ochranou a podporou toho, co je v daném místě charakteristické. Proto už plán nemá jako základní jednotku monofunkční plochu, ale lokalitu. Lokality jsou popsány pomocí cílového charakteru -  jaký typ zástavby se v lokalitě nachází a k čemu se její území využívá. A také pomocí obecně známého místního názvu - třeba „Letenské sady“ nebo „Kolonie V Rybníčkách“. Každé lokalitě je přiřazen cílový charakter, který reguluje pravidla pro další rozvoj. V případě lokalit stabilizovaných vychází cílový charakter převážně ze současného stavu a jeho popisu.  Každému by tak mělo být po přečtení informací o lokalitě zřejmé, jaké hodnoty chce plán do budoucna chránit a rozvíjet.
    Každé velké evropské město musí mít vizi, jak se chce v budoucnu rozvíjet. Základem vize hlavního města Prahy je Metropolitní plán. Ten umožní pružně reagovat na potřeby města, kontinuálně ho spravovat, vést diskuzi s občany a odborníky a dlouhodobě pracovat s jeho obrazem. V letech 1938-1989 o diskuzi s obyvateli o územním plánování nemohla být řeč, právě probíhající debata o návrhu Metropolitního plánu je naproti tomu výrazem demokratického přístupu města. Žijeme přítomností, myslíme na budoucnost.
    Metropolitní plán se od dosavadního územního plánu z roku 1999 bude lišit. V jeho přípravách hrála velkou roli snaha poučit se z toho, co se v průběhu používání platného plánu ukázalo jako problematické. A to jsou především dva aspekty.


Metropolitní plán zachová evropský význam města

    Rozumná koncepce dopravní infrastruktury je v politice územního plánování klíčová pro trvale udržitelný rozvoj hlavního města, ekonomickou prosperitu, pro kvalitu životního prostředí a komfort života jeho obyvatel. Cílem Metropolitního plánu je vznik úsporného a intenzivního města krátkých vzdáleností, proto řeší nejen klíčové dopravní otázky (Městský a Pražský okruh, metro D), ale i dostavbu chybějících uličních spojení, propojení vltavských břehů a sousedních městských částí chybějícími mosty a lávkami. Aby cesta domů netrvala věčnost.
    2) Vnímat jasnou radiální strukturu metropole – ta je patrná zejména na dopravním uspořádání (Praha jako uzel celostátní silniční a dálniční sítě, železničních tras) a poloze lokálních městských center středních Čech (Beroun, Kladno, Mělník, Kolín…).
    Do hlavních měst v Evropě - tedy i do Prahy - se stěhuje stále více lidí. Tím roste konkurence mezi obyvateli i samotnými městy. Aby obstála i v 21. století, musí se Praha profilovat a od ostatních měst odlišovat. Metropolitní plán chce zachovat a posílit evropský význam hlavního města, protože bez prosperity není kultura. Praha má přitom k dispozici všechny trumfy: její unikátní historické centrum o rozloze 860 hektarů je 25 let zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a zároveň je Praha šestým nejbohatším regionem Evropské unie. Aby se v Praze dařilo kultuře i podnikání.


Metropolitní plán zabrání rozrůstání Prahy do šířky

    Druhým problémem současného plánu je jeho nestabilita: jen mezi lety 2000 a 2012 bylo projednáváno 2060 změn územního plánu. Plán byl totiž jednostranně „přeurčený“: regulace, k čemu se smí a nesmí využít ta či ona parcela, se velmi brzy dostaly do rozporu s demografickým vývojem i ekonomickou využitelností území. O změny si žádali jak investoři, kteří chtěli stavět něco jiného, než jim předepisoval plán, tak třeba i zástupci městských částí, kteří chtěli postavit školku na novém místě, anebo jednotlivci, kteří si v přízemí rodinného domku chtěli otevřít ordinaci. Množstvím změn ztratil územní plán na vážnosti a závaznosti. Tomu se chce Metropolitní plán vyhnout. Proto se snaží nastavit regulativy tak, aby jich bylo méně, nevzdává se ale snahy regulovat  klíčové parametry.
    Je zřejmé, že neexistuje obecná dohoda, jestli ono živé, koncentrované či husté město chceme. Z toho vyplývá obava politické elity volené na poměrně krátké období.
    Praha je „děravá jako ementál“: v širším centru města se nachází rozsáhlé nevyužívané transformační plochy. Smíchovské nádraží, nádraží v Bubnech, Nákladové nádraží Žižkov, různé části Vysočan a další. Metropolitní plán chce iniciovat vznik nových městských čtvrtí v transformačních územích, protože stavět v rámci hranic města je ekologičtější i ekonomičtější, než nechat město expandovat do otevřené krajiny. Benefity to přinese všem: už proto, že kolem dnes nepřístupných, hluchých míst se už nebude chodit obloukem, ale budou opět otevřená všem.


Metropolitní plán vymezí oblasti pro výstavbu nových bytů

    Metropolitní plán bude novým územním plánem hlavního města Prahy. Jeho pořizování bylo zahájeno v roce 2012. Zastupitelé tehdy rozhodli o ukončení příprav předchozího územního plánu (tzv. Konceptu 09) a rozhodli se, že systém územního plánování v Praze je třeba proměnit tak, aby reagoval na výzvy 21. století. V červnu 2018 byla návrh Metropolitního plánu zveřejněn a občané měli možnost podat připomínky. Aktuálně se všechny připomínky vypořádávají na odboru územního rozvoje.
    Plán z roku 1999 vycházel z modernistické tradice urbanismu, jež na město nazírá skrze funkce a využití území. Od 30. let 20. století se prosazovala idea, že je město potřeba rozdělit na zóny práce, bydlení a rekreace, mezi kterými se budou obyvatelé přepravovat zónami dopravy. Brzy ovšem původní čtyři funkce přestaly stačit a v územních plánech se zóny začaly drolit na menší a menší plošky. V současném plánu jich bylo již přes devadesát druhů. Plán tak sice velmi podrobně řešil, co se tam či onde smí dít, ale dostatečně se nezabýval prostorovou urbanistickou strukturou města – kudy má vést hranice mezi domy a veřejným prostranstvím, kolik smí mít budova pater, jak se má chovat vůči okolním budovám. Metropolitní plán chce nyní optiku obrátit a vrátit se k tradičnímu plánování města, kdy plán určuje především strukturu města. Struktura města se totiž mění mnohem méně, než způsob využití té či oné budovy.


Čas pro připomínkování Metropolitního plánu se krátí!

    Město musí definovat svou kompozici nejen v 2D plánu (hranice stavebních bloků, osy veřejných prostranství a strukturu krajiny), ale i v prostoru, do výšky: určením výškových hladin a starých i nových dominant. Praha dosud neměla výškovou regulaci pro celé území. Proto na mnoha místech – nahodile a bez celkového řádu – vznikaly výškové budovy. Metropolitní plán proto výškovou regulaci zavádí. Snaží se stabilizovat a chránit hodnoty stávající výškové kompozice Prahy, ale zároveň hledat místa, kde může vzniknout nová zástavba: v několika pečlivě vybraných lokalitách tak MPP umožňuje realizovat výškové budovy - tak, aby tvořily uspořádanou kompozici a dotvářely panorama a horizont města. Na většině území plán stabilizuje současnou výškovou hladinu. V rámci přípravy plánu bylo nově nafoceno přes 100 vedut z míst, odkud byla v historii krása Prahy obdivována. Podrobná analýza pohledových míst by ve spolupráci s generovaným 3D modelem Prahy by měla zajistit, že nové budovy nebudou narušovat

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00