Jak na věc


lékařská fakulta univerzity palackého v olomouci ischemické

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI LÉKAŘSKÁ FAKULTA DIZERTAČNÍ PRÁCE

    15 jícnový svěrač (m. cricopharyngeus) a zároveň se jedná o první fyziologické zúţení jícnu. Mezi horním jícnovým svěračem a kraniálně uloţeným m. constrictor pharyngis je průběhem svalových vláken uvedených svalů vytvořen tzv. Kiliánův trojúhelník, místo event. vzniku Zenkerova pulzního divertiklu. Mezi m. cricopharyngeus a svalovinou vlastního jícnu vzniká další locus minoris resistentiae Laimerův trojúuhelník, který však nebývá místem tvorby divertiklů. Na distálním konci jícnu, v místě ezofagogastrického spojení se nachází dolní jícnový svěrač. Není anatomicky přesně definován. Zabraňuje refluxu kyselého ţaludečního obsahu do jícnu. Jedná se o třetí fyziologické zúţení jícnu. Sliznice jícnu je silná a pevná, coţ má velký význam pro sutury jícnu. Je tvořena původně cylindrickým epitelem, který se ale v průběhu embryonálního vývoje změnil na dlaţdicobuněčný. V ezofagogastrickém spojení se výrazně odlišuje od růţové sliznice ţaludku, místo rozhraní se označuje jako linea serrata. Jíce
    38 který je většinou v malnutrici, a zároveň takovýto výkon můţe být provázen řadou technických problémů. Jedním z nich je například možnost nedostatečného krevního zásobení transponátu. V různých studiích bylo prokázáno, ţe tubulizovaný ţaludek z velké kurvatury, kdy cévní zásobení je zajišťováno pravou gastroepiploickou tepnou je prokrven lépe, neţ tubus zásobovaný pravou gastrickou tepnou [93, 94]. Ale ani tak prokrvení v horní části transponátu nemusí být úplně ideální viz Obr


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00