Jak na věc


květákové placicčy pečen v troubě

Zapečené těstoviny s křenem, květákem a kadeřávkem

    V současné době se květák šlechtí a pěstuje téměř po celém světě. V Evropě se pěstuje až od 18. století – nejdříve v Itálii, později ve Francii a pak už v podstatě ve všech evropských zemích. Největšími pěstiteli a exportéry v Evropě jsou v současnosti Francie, Nizozemsko, Belgie a Itálie. Celosvětově se největší produkce vypěstuje v Indii a Číně, ale téměř celá sklizeň se v těchto zemích také spotřebuje.
    Květák by se na konečné stanoviště měl vysadit hned po polovině května. Před vysazením je dobré do záhonu zarýt nakrátko posekanou trávu, která pak zahřívá a podporuje růst kořenů květáku.
    V případě vaření celé hlávky se namáčí na 10 až 15 minut do studené vody s octem, aby se z ní vyplavily mušky a jiný hmyz. Košťál se před vařením nakrojí do kříže.
    Purple Cape je odolná přezimující odrůda. Hlávky se sklízí od konce zimy do poloviny jara. Hlávky jsou velmi vhodné k vaření i ke konzumaci za syrova. Při vaření květákové růžičky zezelenají.
    Klasicky obalený smažený květák s bramborem je jedním z typických jídel české kuchyně. Vařený květák je ale možné servírovat například jen se sýrem nebo jogurtovou zálivkou, může se také rozmačkat a pak z něj vytvořit placičky, které se jen krátce osmaží.


Silvestrovské pohoštění trochu jinak - připravte si crostini!

    Hlávky květáku tvoří zdužnatělá květenství, která nejsou ještě zcela vyvinutá. Kvalitní květák sklizený v ideální době má pevnou, uzavřenou hlávku bílé barvy. Pokud se sklizeň jen o několik dnů opozdí, začnou se vytvářet stopky květenství, které v podobě hrbolků vystupují na povrch.
    Květák je sice doporučován při žaludečních a střevních problémech, měly by jeho konzumaci omezit osoby, u kterých jsou tato onemocnění chronická. Stejně tak by květák neměly konzumovat osoby se žlučníkovými kameny, protože hlávky obsahují poměrně mnoho celulózy, která zvyšuje produkci plynů ve střevech a mohlo by se narušit trávení. Květák ve 100 gramech obsahuje 24 miligramů kyseliny močové a tak není vhodný pro osoby trpící dnou.
    Nejčastější tepelnou úpravou je vaření v horké vodě nebo v páře, zapečený květák nebo smažený květák, může se i dusit nebo péct. Velmi často se vaří i květáková polévka.


Marinovaný květák na sladkokyselo

    Květák s největší pravděpodobností pochází z Kypru, kde se vyvinul z divoce rostoucí brukve zelné. Nejstarší záznamy o něm jsou z 6. století před naším letopočtem. O téměř tisíc let později, kdy na Kypru stále ještě rostl bez zásahu lidí, se objevují v Anglii záznamy o květáku, nazývaném „kyperský salát“. Ve 12. století popsal maurský učenec ve Španělsku tři odrůdy květáku, které byly dovezené ze Sýrie, kde ho Arabové šlechtili a pěstovali už nejméně 500 let, podle některých tvrzení dokonce i tisíc let. Koncem 18. století se květák rozšířil po celé Evropě a stal se velmi žádanou a konzumovanou zeleninou.
    Kvalitní květák má pevné hlávky, které nejsou nijak povrchově poškozené. Nejvíce rozšířenou a prodávanou odrůdou je bílý květák – nepřirozené nažloutlé zbarvení po sklizni způsobuje ultrafialové záření a je znakem zhoršené kvality.
    Odrůdy se zelnou nebo zelenožlutou barvou mají více vitamínu C, bílkovin i minerálních látek. Barva je způsobena chlorofylem a nemá na kvalitu žádný vliv.
    Velké množství vitamínu C významně posiluje imunitní systém, vápník pozitivně působí na pohybový aparát a další látky jsou prevencí proti vzniku cukrovky.
    Nadýmání, které konzumace květáku způsobuje, nelze úplně zamezit. Nadýmací účinky se zmírní, pokud se květák kombinuje s jinými potravinami jako přílohou, nebo i jako součástí připravovaného jídla – například květákový mozeček - vařený květák s vajíčky.


Desetitisíce receptů do vašeho mobilu a tabletu

    V Itálii se pěstuje zelená, případně zelenožlutá odrůda Romanesco, která má výrazně zašpičatělou hlávku a také mnohem vyšší obsah vitamínu C, bílkovin a minerálních látek. Na jihu Itálie se také s oblibou pěstuje ještě květák s hlávkou načervenalé až tmavě fialové barvy.
    Receptů na přípravu květáku je velmi mnoho. Mezi nejvíce oblíbené patří květákové placičky, květáková polévka, zapečený květák, tzv. květákový mozeček s vejci, květákové karbanátky a smažený květák.
    Konzumace květáku v přiměřeném množství nemá na organismus zdravého člověka v podstatě žádné nežádoucí účinky. Konzumaci květáku by měly omezit osoby s žaludečními a střevními onemocněními nebo poruchami a se žlučníkovými kameny. Hlávky totiž obsahují poměrně mnoho celulózy, která zvyšuje produkci plynů ve střevech a tak by se mohlo narušit trávení. Květák obsahuje ve 100 gramech 24 miligramů kyseliny močové a tak není vhodný ani pro osoby trpící dnou.
    Žloutnutí bílých odrůd je možné zamezit svázáním velkých listů nad růžicí. Proti škůdcům, vysychání, kolísání teplot i mrazíkům se květák ochraňuje přikrytím netkanou textilií.


AHOJ, DOSTÁVEJ P&G FOODLETTER

    Květák obsahuje ve velkém množství vitamín C, komplex vitamínů skupiny B a také vitamín A – beta karoten, E a K. Z minerálních látek je v květáku především draslík, fosfor, vápník, hořčík, železo, sodík a fluorid, v menším množství i mnohé další. Hlávky obsahují i omega 3 aomega 6 nenasycené mastné kyseliny, lutein, kyselinu listovou a kyselinu pantotenovou. Významný je i obsah vlákniny a bílkovin, obsahuje mnoho vody. Sacharidů a proteinů je v květáku velmi malé množství a není v něm téměř žádný tuk.
    Na konečné stanoviště se vysazují sazenice, které je možné předpěstovat ve skleníku nebo pařeništi, před výsadbou se musí ještě tzv. otužit. Výhodnější je koupit v zahradnictví již otužené sazenice. Výsev se provádí v polovině března. Aby sazenice vzrostly minimálně na výšku 15 centimetrů, je nutný poměrně řídký výsev. Silnější rostliny pak udrží děložní lístky až do výsadby.
    Květák je ideální zeleninou při hubnutí, protože obsahuje velké množství vody, má minimální obsah tuků a také velmi nízkou energetickou hodnotu a zároveň vzbuzuje pocit sytosti.
    Květák nejlépe roste v hluboko zrytých středně těžkých půdách, které jsou bohaté na živiny. Po celou vegetační dobu potřebuje především dostatek vláhy, v suchých obdobích je ho tedy nutné pravidelně zalévat. Zalévají se pouze kořeny, nikdy ne listy.


Thajský salát s arašídovou omáčkou

    Z hlávky květáku se nejdříve velkým nožem odřízne spodní část a oddělí se od ní zbylé listy. Květák se nožem nebo prsty rozdělí na růžičky a ty se důkladně opláchnout pod studenou vodou. Růžičky jdou snadněji oddělovat, pokud se spodní část košťálu odkrojí.
    Květák je v současnosti vzhledem k vyšlechtěným podzimním a zimním odrůdám celoroční zelenina a zdroj mnoha vitamínů a dalších prospěšných látek i v obdobích, kdy je jiné zeleniny na trhu podstatně méně.
    Květák také urychluje vylučování přebytečné vody z tkání a různých dalších škodlivých látek z organismu, a tak se jeho konzumace doporučuje při léčbě ledvin a ledvinových kamenů, artritidy a otocích vyvolaných chorobami ledvin,
    Květák podobně jako ostatní druhy brukvovité zeleniny obsahuje fytochemické antikarcinogeny - sirné glykosidy a sloučeniny indolu, které jsou účinnou prevencí rakoviny. Konzumace květáku je doporučována osobám, u kterých je zvýšené riziko onemocnění zhoubnými nádory například z genetického výskytu rakoviny v rodině nebo při zvýšeném působení karcinogenních látek. Osoby s diagnostikovanou a léčenou rakovinou by měly do jídelníčku každý den zařadit některou brukvovitou zeleninu – květák, brokolici, zelí, ředkev, protože všechny mají protinádorové účinky.


Ostatní oblíbené odrůdy, pěstované v ČR i Evropě

    Minikvětáky jsou specialitou z Francie. Jsou velmi dekorativní a drahé, pěstují se především pro potřeby luxusní gastronomie. Stejně jako velké květáky mají bílou, zelenou, žlutozelenou nebo fialovou barvu hlávky.
    Velké množství draslíku v kombinaci s nižším obsahem sodíku a malému obsahu tuků v květáku má pozitivní vliv na srdce a oběhovou krevní soustavu, květák se osvědčil u osob s hypertenzí nebo arteriosklerózou.
    Miluji vaření mobilní aplikace je jedna z nejobsáhlejších aplikací na českém trhu. Na nic nečekejte a stahujte nekonečnou zásobu receptů do vašeho mobilu!
    Uskladnění květáku ze zahrady se liší podle toho, jak jsou vyvinuté jeho růžice. Pokud nejsou ještě před prvními mrazy vyvinuté, může se celá rostlina i s kořeny vyrýt a přemístit na chladné vlhké a chráněné místo – například do pařeniště. Vyvinuté hlávky nesnesou teplotu pod – 3° Celsia a mohou se uskladnit tak, že se vloží do plastového sáčku s několika malými otvory a uloží do chladna, kde vydrží v čerstvém stavu až 6 týdnů.
    Jídlo milujeme, ale naše experimenty v kuchyni někdy krachují na nedostačné nabídce kvalitních surovin. A tak jsme se jednoho dne rozhodli, že připravíme intuitivní a přehledný e-shop se zdravými surovinami.


Hrnec bez poklice – nerez, O 32 cm, 15,4 l. – Profi 2010 - Fissler

    Květák má většinou bílou barvu, jsou ale i odrůdy s barvou zelenou, žlutozelenou a fialovou – bílé jsou ale ceněné nejvíce. Bílé barvy se docílí tak, že zelené velké zákrovní listy se nad hlávkou zalomí nebo svážou a tím se zabraňuje přístupu světla. U mnoha nových vyšlechtěných odrůd už se listy nad hlávkou uzavírají samy.
    Vzhledem k množství a kombinaci vitamínů a všech ostatních látek a stravitelnosti má květák vynikající účinky na celý trávicí systém od žaludku až po slepé střevo. Vzhledem k výborné stravitelnosti se doporučuje lidem s žaludečními chorobami, a protože reguluje průchodnost střev, má účinky při zácpě i průjmu a také při podráždění nebo zánětu tlustého i tenkého střeva.
    Květák je považovaný za nejvíce chutnou a také stravitelnou košťálovou zeleninu, i když u některých lidí způsobuje nadýmání. Je součástí mnoha kuchyní na celém světě- evropské, asijské, arabské i americké.
    Květák je minimálně kalorický – 25 kcal na 100 gramů – ale přitom vzbuzuje pocit sytosti a je zároveň velmi dobře stravitelný. Vařený ve vodě nebo v páře je ideální pro hubnutí.


mohou pouze přihlášení uživatelé.

    KVĚTÁK– karfiol - latinsky Brassica oleracea convar. botrytis, anglicky cauliflower, francouzsky chou-fleur, německy Brumenkohl a také Karfiol, italsky cavolfiore - je velmi oblíbená košťálová zelenina, která byla vyšlechtěna podobně jako kedluben nebo kapusta z brukve zelné.  

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00