Jak na věc


jinému slovní druh

K otázce slovních druhů v češtině

    Je zcela přirozené, že slova typu deštivo v neslovesných větách „je deštivo“ neurčují sloveso, adjektivum nebo adverbium, neboť je ani určovat nemohou. Ve větě „koupil to draho“ je příslovce draho, určující přísudkové sloveso, vedlejším členem větným. Ve větách typu „je deštivo“ bývá sice vedlejší větný člen, na př. „je dnes deštivo“ — viz poznámku v odstavci 2 —, ale tím je dnes, nikoli deštivo, které je jednotným větným členem. Naopak příslovce dnes je bližším určením tohoto jednotného členu, který je po stránce slovnědruhové rovněž příslovce. Jinými slovy: příslovce deštivo nemůže mít ve větě „je (dnes) deštivo“ dva zcela různé úkony, a to úkon jednotného větného členu a zároveň členu vedlejšího, příslovečného určení.
    Tyto případy Komárek do predikativ nepočítá, a proto jde-li v případech typu „bylo velmi tma“ o stejný mluvnický jev, plyne z toho, že ani je nelze řadit k domnělému zvláštnímu slovnímu druhu.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00