Jak na věc


jíst meditovat milovat elizabeth gilbertová film

Vychutnávání jídla, kultura stolování

    Mandle (neloupané) je potřeba mixovat po částech, cca napětkrát, a vždycky jen pár pulsy. Tímhle způsobem docílíme různorodé struktury, ve směsi budou větší kousky i úplně jemná mouka, evt až mandlové máslo. Větších kousků se nebojte, vajíčko a sirup všechno hezky spojí a při konzumaci je příjemné kousnout i do většího kousku. Poprvé jsem mandle do mixéru nasypala všechny najednou, a vznikla velká, skoro homogenní hrouda, a nebylo to úplně ono.
    I když držíme dietu, mělo by být jídlo potěšením a ne něčím „za trest“. I dietně upravené pokrmy mohou být velmi chutné. Je důležité nenechat se odradit jedním nepodařeným obědem od dalšího experimentování se zdravou kuchyní. Abychom si jídlo mohli vychutnat, měli bychom si na něj nechat dostatek času. To znamená nejíst ve spěchu nebo za chůze. Každé jídlo by se mělo konzumovat vsedě a pomalu rozžvýkávat. Hltání nevede k tomu správnému vychutnání jídla. Naopak, po zhltaném jídle nám může být jen a jen těžko od žaludku. Nemůžeme to ale potom svádět na to, že zdravá strava nám nechutná. Je pravdou, že jídla s vyšším obsahem bílkovin je méně snadné zhltnout než potraviny s vysokým obsahem sacharidů a tuků.


Jíst, když mám hlad nebo podle hodin?

    Úplně nejlepší by bylo použít mandle předem namočené v teplé vodě. Jednak by je nasekal i méně výkonný mixér, ale namáčením se hlavně minimalizuje množství antinutričních látek, které všechny ořechy obsahují. Tyhle látky se v ořeších, ale i v obilninách či luštěninách vytvářejí jako přirozená ochrana proti škůdcům, a když se jich konzumuje moc, mohou se v organismu hůř vstřebávat minerály.
    Velmi důležité je rozlišování hladu a chuti. V praxi často prvním impulsem pro konzumaci jídla bývá skutečně hlad, ale při dalším rozhodování vyhrává chuť a v rámci toho pak dochází k nejčastějším pochybením.
    Častou otázkou je, zda jíst, až když máme hlad, nebo zda jíst podle toho kolik je hodin. Hlad je velmi zavádějící a hlavně svádějící veličina. Mnoho lidí ráno a dopoledne hlad nemá, zato odpoledne by snědli vše, co vidí, především ve výlohách cukráren nebo pekáren. Hlad nás tedy vede k tomu, že máme tendenci se přejídat. A přejídání opět vede k nerovnováze v příjmu energie. Proto se doporučuje jíst spíše podle toho kolik je hodin, než podle hladu.


Mandlové sušenky se skořicí a kardamomem

    Další otázkou je, zda je rozdíl v tom, když jíme rychle nebo pomalu. Rozdíl v tom je, když jíme rychle, většinou sníme větší množství potravy, než když jíme pomaleji a každé sousto pořádně rozkoušeme. Při pomalém příjímání potravy dochází k rychlejšímu pocitu zasycení. V žaludku se totiž tvoří hormon ghrelin (hormon hladu). Pokud jíme pomalu, dochází již během jídla ke snížené produkci tohoto hormonu a díky tomu se následně se dostaví pocit sytosti. Pokud něco rychle zhltneme, tak se tento pocit během jídla neobjeví, protože to náš žaludek jednoduše nestihne.
    Příjem potravy často a po malých dávkách je výhodnější při redukci hmotnosti, neboť lidské tělo při pravidelném a častém příjmu není nuceno výrazněji snižovat tzv. bazální metabolismus, jak se tomu děje například při držení hladovky nebo při příjmu potravy jednou denně. Laicky řečeno, naše tělo si při pravidelném příjmu potravy může dovolit energií více plýtvat. Naopak, když budeme jíst méně často a větší porce, efekt hubnutí nebude takový, protože v mezidobí mezi příjmem potravy se tělo, a zejména metabolismus, vždy nastaví do „šetřícího režimu“.


Zdravá strava a redukční jídelníček

    Co je zdravé stravování? Pro jednoho je to pouze bílé maso, celozrnné pečivo a spousta zeleniny, druhý si pod zdravým stravováním nedokáže představit nic jiného než striktní dodržování přísné vegetariánské stravy. Existuje celá řada zaručených správných postupů pro zdravé stravování. Jak to tedy je doopravdy? Na začátku je nutné zdůraznit, že každý extrém je špatný. Rovněž přemýšlet nad každým požitým soustem nebo nad tím, kolikrát jsme dané sousto přežvýkali, není zcela ideální. Není nezbytné učit se zpaměti předpisy a recepty. Daleko významnější je pochopit základní principy a podle nich se pak chovat.
    Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Jsou lidé, kterým stačí jíst třikrát denně, a jsou spokojeni. A rozhodně to nemusí být chybou. Naopak druhá (a daleko početnější) skupina z nás by při této frekvenci měla asi hlad. Jak to tedy je? Obecně se doporučuje pravidelný příjem menšího množství potravy (100 až 250 gramů dle konkrétního pokrmu), a to 3 až 6x denně. Jídelníček by tedy měl vždy obsahovat snídani (na kterou mnoho z nás velmi často zapomíná), svačinu, oběd, svačinu, večeři a eventuálně druhou večeři (ta ale není nutná).


Bez přísunu jídla to nezvládnete

    Tohle jsou ty úplně nejjednodušší mandlové sušenky. Chuťově jsou, aspoň za mě, úplně dokonalé, a pokud si dáte práci a ozdobíte je celou mandlí, tak skvěle poslouží jako přirozeně bezlepkové vánoční cukroví. Dopracovala jsem se k nim od těchhle svých burákových; postupně jsem zjistila, jak krásně se původní recept dá osekat a jak moc záleží na přidaném koření. Kromě koření jsou totiž potřeba jen 3 ingredience, a pokud těsto, stejně jako já, osladíte čekankovým sirupem, dopracujete se k téměř nulovému obsahu sacharidů a hodně nadprůměrnému množství vlákniny (rozpustné, tedy ideální potravy pro ty správné střevní bakterie). Namísto čekankového sirupu se dá použít třeba tekutý med nebo javorový sirup, případně obyčejný cukr (rozmíchaný v troše vroucí vody, v ní se bude lépe rozpouštět). Tím se, samozřejmě, obsah sacharidů (cukru) zvýší. Namísto malých sušenek je možné na plechu vytvarovat i větší placky, které mohou posloužit třeba jako snídaně nebo pohotovostní svačina.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00