Jak na věc


dělba státní moci v čr

Prezentace na téma: "Státní moc Tato prezentace je zaměřena na dělbu státní moci. Žáci se seznámí se systémem dělby státní moci v ČR a voleb zástupců do PČR. Seznámí se s webovými."— Transkript prezentace:

    12 rována jako určitý ústavní vzor, múžeme sledovat jak určitou snahu o kontinuitu, respektive návrat k ústavním poměrum jí založeným, tak současně i v)'znamné modifikace ve vztazích rozhodujících ústavních orgánů, které determinují konkrétni podobu formy vlády. V těchto relacích je zřejmé, že ústava ČR odmítla tendenci některých států posilovat postavení prezídenta republiky ve smyslu jeho arbitrární role mezi Parlamentem a vládou. Naopak je třeba konstatovat určíté oslabení jeho pravomoci nejen ve vztahu k ústavní úpravě z roku 1920, ale i ve srovnání k postavení prezidenta československé federace. Zdá se spíše, že se projevil vliv modelu kancléřské demokracie, byť ve slabší podobě, nežje známa ze Spolkové republiky Německo. Z provedené analýzy vyplývá, že především je oslabena klíčová pravomoc prezidenta republiky jmenovat a odvolávat vládu. leho oprávnění dané v čl. 62 písm. a) ústavy je nutno vykládat systematicky ve vazbě na příslušná ustanovení ústavy, která postup hlavy státu p
    2 ústavní právo Nulla potentia supra leges esse debet Žádná moc nesmí platit více než zákony. Cicero ústava ČR účinnost
    5 Preambule Tradice dávné státnosti zemí Koruny české a státnosti československé Hodnoty : nedotknutelnosti lidské důstojnosti svobody rovnoprávnost občanů rozvoj přírodního a kulturního, hmotného a duchovního bohatství řízení podle principů právního státu 5


Jednota a dělba moci v ústavním vývoji

    7 bl sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může převést na vládu nebo s jejím souhlasem najeji jednotlivé členy; cl je vrchním velitelem ozbrojených sil; dl příjímá vedoucí zastupitelských misí; el pověr'uje a odvolává vedoucí zastupitelských misí; fl vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu; gl jmenuje a povyšuje generály; hl propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán; il jmenuje soudce; jl má právo udělovat amnestii. Podle čl. 63/2 ljstavy múže vykonávat i další pravomoci svěřené mu zákonem (např. jmenuje rektory a profesory vysokých škol; vyhlašuje volby do zastupitelstev v obcích). Prezident republiky je volen Parlamentem na společné schůzi obou jeho komor. Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně deset poslanců nebo deset senátorů. Zvolen je kandidát, který získal nadpolovíční většinu hlasů všech poslanců a nadpoloviční včtšímu hlasů všech senátorů. V opačném případě se koná druhé a poté případně i třetí kol


Státní moc Tato prezentace je zaměřena na dělbu státní moci. Žáci se seznámí se systémem dělby státní moci v ČR a voleb zástupců do PČR. Seznámí se s webovými.

    13 LJstavní soud má v ústavní koncepci velmi' silné postavení. Jeho rozhodovací pravomoc ovlivííujc celý ústavní systém Č:cské republiky. I při konstituování ľjstavního soudu se však projevila stčžejní role politických stran, tvořicích vládní koalici. Nepochybně zde púsobila též skutečnost že pf'islušnou pravomoc Senátu dávat souhlas k jmenováni soudcú ústavního soudu na sebe atrahovala Poslanecká snčmovna. ústavní praxe se v tomto směru vý'znamně odchyluje od ústavní konstrukce, príncip dělby moci je značnč oslaben. Ustavení Senátu by mohlo rovněž přispět ke zkvalitnění legíslatívní činnosti Parlamentu. Bude však nevyhnutelněpúsobit více či méně retardačnč. Přijatá ústavní úprava (vysoký věkový cenzus pro volbu senátorem, většinový volební systém, zamýšlená cyklická obnova třetiny senátorú) tento charakter jen zvýrazňuje. Snad právě proto bylo nejen kolem jeho ústavního zakotvení, ale jak se ukazuje, snad ještě více je ve fázi praktické realizace ústavy, značné váhání. Absence Senátu
    Předpokládáme, že se vám tato prezentace líbila. Chcete-li si ji stáhnout, doporučte prosím tuto prezentaci svým přátelům v kterékoli sociální síti. Tlačítka jsou dole. Děkujeme.
    9 Hlava V. VIII. Hlava V. nezávislá kontrolní moc NKú (kontrola státního rozpočtu a hospodaření se státním majetkem Hlava VI. ústřední banka státu ČNB Hlava VII. vymezuje územní samosprávu a členění státu Hlava VIII. přechodná opatření ( rozdělení Československa a zahájení činnosti Senátu) 9
    1 Dělba státní moci v ČR. územní samospráva a ústava Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/ OPVK s.r.o., Dubí 1
    4 Struktura ústavy České republiky Preambule (úvodní prohlášení), 113 článků do 8 hlav ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ MOC ZÁKONODÁRNÁ MOC VÝKONNÁ MOC SOUDNÍ NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ úŘAD ČNB úZEMNÍ SAMOSPRÁVA PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 4


Přihlásit se přes sociální síť:

    8 právo vyjádřit se ke všem návrhům zákonů, podaným jinými oprávněnými subjekty podle čl. 44/1 ústavy, institut kontrasignace podle čl. 63/3 ústavy, který zakládá odpovědnost vlády za příslušné rozhodnuti prezidenta republiky). Vláda je kolektivním orgánem. Rozhoduje ve sboru; k přijetí platného usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích ělenú. Skládá se z předsedy vlády, místopředsedú vlády a ministrů. Vládu jmenuje prezident republiky; za výkon své funkce však odpovídá Poslanecké sněmovně Parlamentu. Tím je založen typický trojúhelník vztahů zákonodárný sbor - hlava státu - vláda jako jeden z charakteristických rysú parlamentní formy demokracie. Prezident republiky je ve srovnání s československou ústavní úpravou omezen v zasahováni do složení vlády i její činnosti. Nemúže samostatně a dle svého uvážení jmenovat a odvolávat vládu ani její jednotlivé členy, ani vládě předsedat (viz výše). Má právo účastnit se sehúzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členú zprávy a
    2 pech nezávislosti a nestrannosti, pi'ičemž ľjstavní soud (resp, obdoljl1) Olg{lI1) stojí obvykle vnč této soustavy a neb)'vú 10(ožn) s Nejvyšším soudenl Konkrétní podoba formy vlády. tj. zpúsob uspo[-ádání a zújemn)'ch vztahu ústavních orgánľl v ústavč se odlišuje stút od stútu a podléhú rovněž určit)111 změnám v čase. Tyto změny ovliviíují hislorické tradice a zkušenosti. ale i určité teoretické a praktické poznatky z fungování demokratick)'ch ústavnich systémll jakož i v neposlední f'adě núzory a představy politických představitélú. kteři vytvor-ili konkrétni ústavni úpravu. Po 2. světové vúlce múžemcpozorovat obeenčjší tendence ve vývojí parlamentní formy vlády, které spoěívají v posilování principu dělby moci a další modíflkaei původní formy parlamentní demokracie. V tomto směru jc tkba uvést zvlášlě určité osamostatňováníprezidenta republíky od vlastni mocí vlúdní a v)'konné, který pak vybaven jistou autonomií vystupuje jako zprostředkovatel mezi parlamentem a vládou. Zvyšuje


9. Jednota a dělba moci v ústavním vývoji, uplatnění principu dělby moci v konstrukci Ústavy ČR

    Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jana Milotová, Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková.


Princip dělby moci a Ústava České republiky

    10 Podle ústavy soustavu soudú tvoh Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud (nebyl dosud ustaven), vrchní, krajské a okresní soudy. Mímo tuto soustavu soudů stojí ústavní soud. Je soudním orgánem ochrany ústavnosti. Taxativní výčet rozhodovací pravomoci ústavniho soudu podává čl. 87 ústavy. Nejvýmamnější agendu představují oprávnění l)stavního soudu rozhodovat o zrušení zákonú, jakož i jiných právních předpisú nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním zákonem, mezinárodní smlouvou o lidských právech a základních svobodách, ratifikovanou a vyhlášenou ve Sbírce zákonú České republiky, a pokud jde o podzákonné právní předpisy též, jsou-ii v rozporu se zákonem (tzv. abstraktní kontrola ústavnosti). Rozsahem největší je rozhodování ústavního soudu o ústavních stížnostech proti pravomocným rozhodnutím a jiným zásahúm orgánú veřejné mocí do ústavně (tedy Listinou) zaručených základních práva svobod a o ústavních stížnostech orgánú územní samosprávy proti nezákonným zásahú


Přihlásit se přes sociální síť:

    14 7/ Začlenční ústavní úpravy pravomocí prezidenta republiky do hlavy Výkonná moc není šťastné. Nicméně z charakteristiky vlády jako vrcholného orgánu výkonné moci neplyne, že je nadřízenaprezidentu republiky 8/ Prezident republiky může ovšem v souladu s čl. 64/2 ústavy konzultovat tyto otázky s ministrem spravedlnosti nebo si vyžádat jeho stanovisko. Postup, kterým přenesl í část rozhodovací pravomoci na ministra spravedlnosti, je však velmi sporný. 9/ Skutková podstata jednání naphlujicí velezradu je upravena v 96 zákona o ústavním soudu. 10/ Srov. V. Mikule, V. Sládečck, OSlavní soudnictví a lidská práva, Praha 1994, str. 131 ano I 1/ Přidržuji se názoru, že požadavky kladené na soudce ústavního soudu jsou ve srovnání s mczinárodním standardem mírné. Srov. A. Gerloeh, J. Hřebejk, V. Zoubek, Oslavní syslém České republiky, Praha 1994, str. 122; obdobně též F. Šamalík, OSlavní soudjako nejvyšší slrážce úslavy a lidských práv, in: Realizace Lisliny základních práva svobod v právním řá
    Základy státní správy Veřejná správa. Stát  Musí mít politickou autoritu, prostřednictvím kterých realizuje státní moc  Státní moc je nezávislá, uskutečňovaná.


Dělba státní moci 1. Zákonodárná moc

    5 - vyslovit důvěru nebo nedůvěru vládě České republiky (čl. 68 odst. 3, čl. 72 odst. I l)stavy), - navrhovat prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a volit členy tohoto úřadu (čl. 97/2 ústavy a zákon č Sb.) - zřídit vyšetřovací komisi pro vyšetření věcí veřejného zájmu (čl ústavy), - zrušit obecně závaznou vyhlášku obecního zastupitelstva (zákon ČNR č Sb. ve znění novel).5! Samostatná pravomoc Senátu se váže zejména k ústavnímu soudu. Dává souhlas k jmenování soudců ústavního soudu prezidentem republiky (čl. 84/2 ústavy) a k jejich trestnímu stíhání (čl. 8611,2 ústavy). Senát podává ústavní žalobu na prezidenta republiky pro velezradu podle čl. 65/2 ústavy. Pokud by došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny prezidentem republiky z důvodů stanovených v čl. 35 ústavy, Senát by byl oprávněn přijímat na návrh vlády zákonná opatření ve věcech, která nesnesou odkladu a vyžadovaly by jínak přijetí zákona. ústava však vymezuje v čl. 33/2 okruh otázek, které nelze upravit zákonn
    6 Hlava 1 Základní ustanovení Svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát Vymezuje podstatu a zásady demokratického státu a politického systému, státní moc a poměr občana k této moci Hranice státu, státní symboly, hlavní město Vztahy: Stát a občan uplatnění státní moci jen v mezích a způsoby, který stanoví zákon Občan a stát každý může činit vše, co není zákonem zakázáno Zdroj státní moci = lid - prostřednictvím moci zákonodárné, výkonné, soudní 6


Vertikální dělba moci (decentralizace moci)

    13 Moc výkonná Prezident Volen přímo občany na 5 let, max.2 x za sebou Občan ČR, věk nejméně 40 let Z výkonu funkce není zodpovědný Pravomoci: Jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh ostatní členy vlády Přijímá demisi vlády Svolává zasedání PS Rozpouští PS Vyhlašuje volby do Parlamentu Jmenuje prezidenta a víceprezidenta NKú Jmenuje členy ČNB Podepisuje zákony Je vrchním velitelem ozbrojených sil Uděluje milost, amnestie Zastupuje stát navenek Vláda Vrcholný orgán státní moci Jmenována prezidentem Složení: Předseda Místopředsedové ministři Je odpovědná Poslanecké sněmovně Rozhoduje ve sboru nadpoloviční většinou Pravomoci: Řídí a kontroluje státní aparát (ministerstva a orgány státní správy) Navrhuje zákony Jmenuje a odvolává funkcionáře, vedoucí ústředních orgánů Reprezentuje stát Státní zastupitelství orgán podřízený ministerstvu spravedlnosti hájí zájmy státu v souladu s ústavou Soustava státních zastupitelství: Nejvyšší státní zastupitelství Vrchní státní zastupitelství Krajská stát
    8 Hlava II.-IV. Pravomoci nejdůležitějších státních orgánů podle principu dělby moci na 3 složky a systém brzd a rozvah Hlava II. dvoukomorový parlament Hlava III. moc výkonná (prezident, vláda a státní zastupitelství) Hlava IV. moc soudní ( ústavní soud a soustava soudů) 8
    11 Moc zákonodárná Parlament ČR dvoukomorový Volí občané ČR, kteří dosáhli věku 18 let Volební právo : všeobecné, rovné, přímé s tajným hlasováním podle zásad: Pravomoci: Poslanecká sněmovna (dolní komora 200 poslanců) poměrného zastoupení rozpustitelná Zákonodárná Řízení státu Kontrolní Pravomoci: Senát (horní komora, 81 senátorů) většinového systému nerozpustitelný Projednává zákony Plní funkci PS v době jejího rozpuštění Poslanec: občan ČR, věk nejméně 21 let, volební období 4 roky Senátor: občan ČR, věk nejméně 40 let, volební období 6 let, (každé 2 roky se volí 1/3 nových senátorů) 11


Dělba moci v konstrukci Ústavy ČR

    11 všichni jeho členové; usnáší se většinou hlasú. Předsedu senátu jmenuje předseda ústavního soudu na dobu jednoho roku. ljstavní soud se skládá z 15 soudcú, kteří jsou jmenováni prezidentem republiky se souhlasem Senátu na dobu deseti let. Soudcem ústavního soudu může býtjmenován. bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu, má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně deset let činný v právnickém povolánl ll1 Své funkce se soudce ústavního soudu ujímá složením slibu do rukou prezidenta republiky. Odmítne-li složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl jmenován. Soudce ústavního soudu nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu; odepře-li Senát souhlas, je trestní stíhání nždy vyloučeno. Předsedu a místopředsedy ústavního soudu jmenuje prezident republiky z řad jeho členů. 121 Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán, který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Prezidenta a viceprezidenta NKú jmenuje preziden
    7 Oddělení mocí Moc zákonodárná (legislativa) parlament zákony vydává Moc výkonná (exekutiva) vláda zákony provádí, je kontrolována legislativou Moc soudní (judikativa) nezávislá na exekutivě a legislativě, je vázána zákony, vykonává kontrolní moc na L a E Cíl: - ustanovení od sebe oddělených a relativně nezávislých mocí Zabudování kontrolního mechanismu do mocenského monopolu státu 7
    3 ústavní právo soubor právních norem upravuje nejdůležitější právní vztahy ve státě Pramenem : ústava ČR Listina základních práv a svobod ústavní zákony Právní odvětví zahrnující právní předpisy nejvyšší právní síly tvoří vrchol právního řádu 3
    12 Moc zákonodárná Parlament ČR Schůze obou komor jsou veřejné (pokud to nevylučuje zákon) Obě komory jsou usnášeníschopné za přítomnosti 1/3 svých členů Zasedání obou komor jsou stálá 12


Prezentace na téma: "Dělba státní moci 1. Zákonodárná moc"— Transkript prezentace:

    6 .Jeho rozhodnutí podle čl. 63 (af již taxativně uvedená přímo v ústavě nebo svčřcná mu zákonem) vy.í.adují ke své platnosti spolupodpis přcdscdy vlády nebo jím pověřeného ělena vlády (tzv. kontrasignace). K rozhodnutí podle čl. 62 uvedenou kontrasignaci nepotř ebuje, avšak v konkrétních případech převážně nemá možnost volného uvážení (je omezen souvisejícími ustanovenimi ústavy, které specifikují podmínky a rozsah výkonu jeho pravomoci a případnou součinnostjiných ústavních orgánů najcjím výkonu). Prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný; za jeho rozhodnutí, která vyžadují kontrasignaci podle čl. 63 ústavy, odpovídá vláda Poslanecké sněmovně. Podle čl. 62 ústavy prezident republiky: al jmenuje a odvolává přcdsedu vlády a na jeho návrh (čl. 68/2 ústavy) jmenuje další členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů; přijímá demisi předsedy vlády a dalších členů vlády, kteří ji podávají prostřednictvím předscdy vlády; odvolává členy vlády, jestliže to navr
    Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jana Milotová, Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková.


Dělba státní moci v ČR. Územní samospráva a Ústava Prezentace pro žáky SŠ

    3 Princip rozděleni státní moci je rovněž v)'slovně dovcden do zásady omezenosli slátni moci zákonem (ěl. 2/3 ljstavy CR: Státní moc slouží všem oběanúm a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a zpúsoby, které stanoví zákon; obdobně též čl. 2/2 Listiny). Zákonné vymezení a omezení státní moci je prováděno zákonodárným orgánem, který je přímo volen lidem. Pro demokratíeké státy platí, že zdrojem státní moci je lid. V tomto smyslu je státní moc jednotná. ústava CR zakotvuje zásadu legítimizace státní mocí v čl. 2. Lid je tvořen všemi občany České republiky (srov. zejména čl. 21 Listiny). Zvláštní povahu má moc ústavodárná. 8)'vá zpravídla oddělena od ostatních mocí, je svým zpúsobem nejvyšší mocí ve státě, neboť je to moc konstítuující (utvářející, ustavující: odtud ústava = konstituce), na rozdíl od mocí jíž ustavené (konstítuované). ústavodárcem múže být zejména sám lid, který svojí vúlí projevuje přímo v ústavním plebiscitu. Vystupuje tak bezprostředně nejen jako zdroj, ale í no
    14 Moc soudní ústavní soud Soudy 15 soudců jmenovaných na 10 let Soudci jsou jmenováni na neomezenou dobu Soudci jsou jmenováni prezidentem,jsou při výkonu své funkce nezávislí Při rozhodování jsou vázáni: ústavními zákony Mezinárodními smlouvami Pravomoci: rozhoduje o zrušení právních aktů, které jsou v rozporu s ústavními zákony rozhoduje o zásazích orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod Při rozhodování jsou vázáni: zákony Pravomoci: rozhodují věci občanskoprávní, obchodní, pracovní rozhodují v trestním řízení o vině obžalovaného a uložení trestu přezkoumávají rozhodnutí orgánů veřejné správy ve správním řízení Soustava soudů: Nejvyšší soud Nejvyšší správní soud Vrchní soudy Krajské soudy Okresní soudy 14
    Střední odborné učiliště zemědělské a služeb, Dačice, nám. Republiky 86 Název projektu: Zvýšení kvality profesní přípravy žáků SOU Dačice Registrační číslo.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00