Jak na věc


březost u králíků

Kdy očkování proti moru nefunguje

    Cílem je, aby se králíci po seznámení na neutrálním území neprali, aby vedle sebe leželi, žrali spolu a navzájem se čistili bez vážnějších rozmíšek. Pokud takto idylicky spolu vydrží koexistovat celý den, můžeme se pokusit je umístit do jejich budoucího společného výběhu. Pokud tento výběh domácí králík zná, je lepší setřít podlahu octem a přeskládat uspořádání výběhu, aby se tam necítil jako doma a nenapadlo si ho svoje území začít bránit. To je důležité obzvláště u samiček, které jsou teritoriálnější. Také můžete znova zkusit fintu s poházeným žrádlem a pamlsky. Do výběhu první pusťte nového králíka, aby omrkl situaci, a teprve pak tam dejte domácího králíka. Může dojít k menším potyčkám, ale nemělo by to být nic vážného.
    V některých případech se ale seznamování nemusí podařit vůbec a pro takový případ musíme mít vymyšlenou náhradní variantu, aby ani jeden králík nepřišel ze strany toho druhého k úhoně, aby měl každý své bydlení a aby bylo o oba stejně dobře postaráno (včetně každodenního pouštění z ubikace, pokud tedy nechováte králíky volně). Pokud jste si tohoto rizika vědomi, pojďme se podívat, jak to vypadá s potencionálními králíkovými kamarády.
    Výjimku tvoří vakcína Nobivac Myxo-RHD, která není doporučena březím králicím v prvních 14 dnech březosti, a vakcína Eravac, která vůbec není určena pro chovné králíky a během březosti a laktace se nemá používat.
    Ubytování: Stejné jako u kastrovaného samce + nekastrované samice. V žádném případě nelze nového králíka přinést domu a dát ho domácímu králíkovi do klece!


Králík + králík

    Pokud máme doma již několik let starého ušáka, není mu vhodné jako kamaráda pořídit právě odstavené mládě, protože mu starší králík při seznamování bude chtít dokázat svou převahu a může ho utiskovat nebo mu dokonce ubližovat, přičemž mládě není schopné se bránit, utíká a bojí se.
    Z hlediska účinnosti vakcinace proti moru je jedno, jaká je zvolena, ale co se myxomatózy týče, chráněnost po vakcinaci při použití vakcín chránících jen proti myxomatóze je poněkud větší než po použití kombinovaných očkovacích látek.
    Nejvhodnější je seznamovat králíky před dosažením pohlavní zralosti, tj. pod 4 měsíce věku. Králíci by měli být ideálně přibližně stejně staří (stále ovšem mluvíme o mladých králících), ale je možné seznamovat i staršího a mladšího králíka.
    DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: V žádném případě nedáváme žádné zvíře do klece ke králíkovi!!! Králík i dotyčné zvíře musí mít svoji klec. Do společného výběhu je pouštíme pouze pod dozorem (neplatí pro fretku, která s králíkem do volného kontaktu nesmí přijít vůbec).


Králík + jiný živočišný druh

    Když si přineseme domů nového králíka, měli bychom u něj dodržet nejlépe měsíční karanténu. Musíme myslet na to, že nový králík může být nemocný, i když se na první pohled jeví jako zdravý – příznaky nemoci se u něj mohou objevit až za pár dnů (u mláďat např. velice častá kokcidióza). Během karantény necháme nově příchozímu udělat rozbor bobků na přítomnost parazitů a necháme ho naočkovat, pokud už naočkovaný není.


Vakcíny proti nové variantě moru

    Pro seznamování vybereme neutrální území, které domácí králík nezná (např. chodba) a které si tím pádem nemůže nárokovat jako svoje. Toto území by mělo být dost veliké, aby měli oba králici prostor pro manévrování. Odklidíme veškeré kabely, pokojové květiny, porcelánové vázy po prababičce a tak podobně, aby nepřišli králíci nebo vybavení bytu k úhoně. Stejně tak zatarasíme všechny skuliny, mezery a slepé uličky, kam by se králík mohl napasovat a nemohl by couvnout. Po výběhu můžeme poházet pamlsky, zeleninu, trávu a seno, protože ten kdo žere, nemůže bojovat a trochu se uklidní. Stejně tak můžeme do výběhu umístit průchozí skrýše s minimálně dvěma východy, aby si králíci mohli jít z očí. Je důležité, aby byly skrýše průchozí a králíci jimi mohli probíhat, protože pokud se jeden králík schová do klasického domku s jedněmi dveřmi, druhý králík se napasuje za ním a první nebude mít možnost prchnout, může nastat mela a králíci si ublíží. Je vhodné si pro seznamování preventivně nachystat k
    Málo zmiňovaným úskalím tohoto soužití je riziko falešných březostí u samice, jejichž důvodem by mohla být samcova přítomnost. Samici je pak lepší nechat taky vykastrovat, aby se netrápila. V rámci falešných březostí může být na samce taktéž protivná a může se ho snažit vyhnat ze svého území, protože si chrání imaginární králíčata.
    Normální kastráti byli kastrování až po dosažení pohlavní zralosti a je vysoce pravděpodobné, že se budou prát.
    Zde musíme rozlišovat dva typy kastrátů – normální kastráty a časné kastráty. Protože u nás nejsou časné kastrace ještě tak časté, shrnu na tomto místě poznatky zkušené německé chovatelky Christine Wilde (www.diebrain.de).


Zkušenosti ostatních chovatelů

    Pokud znáte případ, kdy králík s morčetem žil v jedné kleci a majitel to prezentuje jako příklad báječného kamarádství, není to až tak pravda. Je to dost výjimečný případ a opravdu nelze doporučit! Králík není pro morče a ani morče pro králíka žádný opravdový kamarád. Každý mluví jinou řečí a má jiné sociální chování. Pokud si na sebe králík a morče zvykli, měl majitel spíše víc štěstí než rozumu, a zvykli si na sebe proto, protože měli oba nekonfliktní povahu (a králík nebyl teritoriální, což je dost vzácné) a protože nedostali na výběr. Pokud by králík měl druhého králíka a morče druhé morče, ani jeden by po tom druhém nevzdychl a v lepším případě by se ignorovali.


Kombinované vakcíny s myxomatózou

    Na první pohled by se toto spolužití mohlo zdát naprosto ideální, vždyť samec a samice přece patří k sobě. Ovšem vzhledem k rozmnožovacímu potencionálu králíku je podobné smýšlení nesmyslné. Králíci stojí v potravním řetězci nízko, což znamená, že jsou častou potravou dravců. Aby jejich druh v přírodě přežil, musí být schopný se rychle rozmnožovat. To v praxi znamená, že jsou králíci od přírody naprogramování k neustálému rozmnožování. A nejen to – samice má dokonce dvojitou dělohu, takže je možné, aby zabřezla a v době březosti zabřezla ještě podruhé, pokud je se samcem stále v kontaktu. Možná Vás teď napadlo, jak to, že na světě není v tom případě ještě překrálíkováno? Je to dáno tím, že v přírodě nejsou celoročně tak skvělé podmínky pro rozmnožování se jako je tomu doma, kde je po celý rok (i na podzim a v zimě) příjemné teplo, dostatek žrádla a žádní predátoři. Králíci tak nemají nic lepšího na práci, než se množit, množit a množit. Pokud pak samice přichází běžně do volného
    Koupi kamaráda pro králíka si dobře rozmyslíme, protože to není nic jednoduchého. Musíme počítat s tím, že se králíci musí seznamovat postupně, může to trvat dlouho a někdy se to nemusí vůbec podařit. Je nutné tedy počítat s tím, že můžeme mít doma dva králíky, kteří spolu do volného styku přijít nesmí, a přesto nesmí ani jeden strádat, tudíž se musíme oběma pořádně věnovat. Nikdy nesmíme ubytovat dva králíky v jedné kleci!
    Pro jednotlivé králíky – mazlíčky se vyrábí jednodávkové očkovací látky, jedná se většinou o kombinované vakcíny, které chrání proti myxomatóze a klasickému moru králíků zároveň. Očkují se vždy podkožně.
    Většina vakcín proti moru jsou vakcíny inaktivované, obsahují proto přídatné látky na bázi solí hliníku. Z důvodu vzniku možných lokálních reakcí mívají proto vakcíny buď na místo vpichu, nebo na maso králíka obecně, stanovenou ochrannou lhůtu v délce 1 týden. Bez ochranných lhůt je Castorex, MM-vac a vakcína proti nové variantě Eravac.


Ochranné lhůty na maso po očkování

    Nouzová vakcinace, kdy se očkují králíci už po vypuknutí nákazy v chovu, proto nefunguje. Králíci v době očkování už mohou být také v inkubační době nemoci a ta u nich propukne bez ohledu na vakcinaci.
    DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: V žádném případě nedáváme nového králíka do klece ke starousedlíkovi!!! Dva králíky můžeme spolu chovat pouze v opravdu veliké ohrádce nebo volně v bytě. V žádném případě nesmíme dva králíky ubytovat v jedné kleci!!!
    Divocí králíci žijí v přírodě v podzemních koloniích a mají vysoce vyvinuté sociální chování. Skupina králíků má pevnou hierarchickou strukturu, kde má každý králík své místo. Králíkům dodává skupina pocit bezpečí, a proto ani na pastvu nechodí králíci sami. Králíci spolu tráví většinu času, pečují si vzájemně o srst a hrají si spolu. Pokud králík skupinu ztratí, je nešťastný, protože ztratí bezpečné zázemí a stává se zranitelným


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00