Jak na věc


alois musil ze světa islámu

Mineralogicko-geologická exkurze

    Svěžest si dodnes zachovaly jeho přírodní črty a obrázky s bohatými impresionistickými záznamy nálad, barev a dojmů (Obrázky, Kniha cest). Od poloviny 90. let Vilém Mrštík pracoval na rozsáhlém románu Zumři, který vycházel po částech časopisecky. Román zůstal nedokončen, knižní podobu po autorově smrti připravil Karel Elgart Sokol, který načrtl i dokončení románu podle Mrštíkových skic a vyprávění.
    Filmová adaptace kultovního komiksu Alois Nebel autorů Jaroslava Rudiše a Jaromíra 99 přináší tajemný příběh s atmosférou podobnou filmům jako Sin City nebo Valčík s Bašírem. K realizaci filmu použil režisér Tomáš Luňák poprvé v české kinematografii unikátní technologii kombinující hraný a kreslený film.
    Úspěšná adaptace stejnojmenného komiksu, kombinující hraný a kreslený film. Příběh výpravčího na železniční stanici se odehrává v poválečném období i na přelomu devadesátých let minulého století (2011). Hrají: M. Krobot, K. Roden, M. Ludvíková, T. Voříšková, L. Noha, A. Švehlík, O. Malý, J. Sedal, I. Trojan, V. Neužil, K. Melíšková, S. Babčáková, J. Vondráček, J. Štrébl, M. Maršálek a další. Scénář J. Rudiš. Kamera B. Střítežský. Režie T. Luňák


Film Alois Nebel měl předpremiéru v kině Pohoda

    Alois Mrštík vstoupil do literatury prózami uveřejňovanými ve Vesně a Národních novinách. Přispíval do Moravské orlice, Zlaté Prahy, Lumíru, Světozoru, Národních listů, Máje aj. V letech 1907 až 1910 redigoval (s bratrem Vilémem) Moravskoslezskou revui. Vrcholem jeho slovesné tvorby je románová kronika Rok na vsi (1903-4). Je to široce založený obraz života na vsi na rozhraní Slovácka a Hané. Alois Mrštík v tomto svém díle přinesl nové prvky do zobrazování venkova. Vykreslil zde život na moravské vesnici v rámci církevního roku (tj. od podzimu do podzimu) se všemi jeho zvyky, radostmi i strastmi. Spíše než celkovou koncepcí působí dílo přesvědčivými detaily, plastickou kresbou postav, spádným, dobře odposlouchaným dialogem a přesností záběru venkovského života. A. Mrštík má vytříbený smysl pro svéráz venkova, s lítostí pozoruje, jak se venkovský život rozkládá pod vlivem města. V definitivní úpravě byl Rok na vsi prohlášen za společné dílo s bratrem Vilémem. Vilém, jehož silou bylo zej


Roots v Památníku Leoše Janáčka

    Z Divák Vilém Mrštík (na rozdíl od Aloise) často odjížděl, nejčastěji do Prahy. V roce 1896 podnikl cestu do Ruska. Již v době svých studií v Praze si oblíbil francouzský naturalismus, zejména Emila Zolu, a ruskou realistickou literaturu, zvláště Dostojevského a Tolstého. Naturalismus a ruskou literaturu (z níž také překládal) propagoval ve svých kritických statích. Další jeho aktivitou byla obrana pražských historických památek před bezohledným bouráním. Řada článků v časopise Rozhledy a bojovná brožura Bestia triumphans (1900) je obžalobou nekulturnosti pražského magistrátu. Přispíval především do časopisů Rozhledy, Světozor (zde 1892 Pohádka máje), Ruch, Lumír, Česká Thálie, Zlatá Praha, Hlas národa, Literární listy, Národní listy, Pozor, Česká revue, Moravskoslezská revue. V letech 1907 až 1910 s bratrem Aloisem Moravskoslezskou revui redigoval. Beletristická tvorba Viléma Mrštíka oscilovala mezi impresionismem a realismem. Část jeho díla vznikla ve spolupráci s bratrem Aloisem, v
    Vilém dokončil středoškolská studia v Praze na malostranském gymnáziu.Viléma kromě literatury přitahovalo též malířství a původně měl v úmyslu studovat po maturitě malířskou akademii v Praze. Z nedostatku finančních prostředků se musel tohoto záměru vzdát a začal studovat práva. Po roce však studia zanechal a poté se již plně věnoval literatuře. Rodiče, žijící od r. 1884 též v Praze, se r.1889 odstěhovali za Aloisem do Divák a v r. 1892 je sem následoval i Vilém. Díky aktivitě obou bratrů se Diváky staly jedním z center moravské kultury. R. 1893 tu oba bratři založili knihovnu a v následujících letech sem zajížděli četní moravští i čeští umělci (Karel Elgart Sokol, Václav Hladík, Leoš Janáček, Alois Kalvoda, Jaroslav Kvapil aj.). Přátelské styky udržovali též s Jožou Úprkou, Josefem Merhautem, Františkem Pečinkou.


Alois Nebel by rád měl i Oscara pro animovaný film

    Radostný vztah k životu prostupuje jeho román Pohádka máje (1897), příběh mladé studentské lásky, kde Mrštík ukázal, jak pobyt v krásné přírodě mění člověka. Je to oslava zdravého života a radosti z přírody, lokalizovaná do brněnského okolí. Dějiště (ostrovačická myslivna a okolní lesy) se dnes nazývá na Mrštíkovu paměť Pohádka máje. Kniha působí svým lyrismem a impresionistickou oslavou krásné moravské přírody.
    Narodili se v Jimramově na Českomoravské vrchovině, pocházeli ze čtyř sourozenců. Bratr František, lékárník, žil v letech 1865 - 1909, bratr Norbert, překladatel z ruštiny a polštiny a fejetonista, v letech 1867 - 1905. Jejich otec byl obuvník a matka švadlena. V roce 1869 se rodina přestěhovala do Ostrovačic u Brna. Zdejší krásná příroda zapůsobila zejména na Viléma, později sem umístil děj svého románu Pohádka máje. V r. 1874 se rodina opět stěhovala, tentokráte do Brna. Alois a Vilém zde studovali - Alois učitelský ústav a Vilém gymnázium. Po ukončení studia Alois působil jako zatímní učitel v Lískovci u Brna, v Rakvicích u Břeclavi, jako podučitel v Hrušovanech u Brna a v Těšanech. R. 1889 byl jmenován správcem školy v obci Diváky u Hustopečí, kde zůstal až do své smrti.
    V české literatuře vynikly v období na přelomu 19. a 20. století dvě osobnosti spjaté s literárním životem města Brna a jeho okolí - Alois a Vilém Mrštíkové.


Vernisáž výstavy Otakar Slavík: Toskánský deník

    Společnou prací obou bratří je drama Maryša (1894), které rozhodujícím způsobem zasáhlo do vývoje českého dramatu - je vrcholem realistické dramatiky 19.století. Stavba hry je prostá a logická, postavy jsou vytvářeny s velkým charakterizačním uměním. Je to syrové drama dívky provdané proti své vůli za bohatého vdovce, jejíž neštěstí ústí v revoltující akt, vraždu manžela. Hra vyniká psychologickou hloubkou, opírá se o funkční detail, o civilní výraz, využití dialektu i lidové písně a pronikavě osvětluje některé rysy dobového života na moravské vesnici, zejména její neosobní společenský a životní řád poznamenávající a deformující chování člověka. Vznikla z podnětu, který Alois původně zamýšlel zpracovat románově, rozhodující podíl na konečné podobě měl zřejmě Vilém. Stala se součástí klasického repertoáru českého divadla, byla uváděna i v cizině.


Komentovaná prohlídka Okouzlení Afrikou

    Příběh filmu začíná na podzim roku 1989 na železniční stanici Bílý Potok v Jeseníkách, kde slouží jako výpravčí Alois Nebel (Miroslav Krobot). Nebel je tichý samotář, kterého čas od času přepadne podivná mlha. Nejčastěji se mu v ní zjevuje Dorothe (Tereza Voříšková), oběť násilného odsunu Němců po 2. světové válce. Šedivé dny na nádraží v Bílém Potoce na sklonku socialismu líně plynou, výhybkář Wachek (Leoš Noha) společně se svým otcem (Alois Švehlík) kšeftují s důstojníky sovětské armády. Poklidnou atmosféru naruší jednoho dne Němý (Karel Roden), který překročí hranice se sekyrou v ruce, aby pomstil svoji matku. Halucinace nakonec Nebela přivedou do blázince a přijde o místo výpravčího. Vydá se do Prahy hledat jinou práci u dráhy a na Hlavním nádraží najde svou životní lásku, toaletářku Květu (Marie Ludvíková). Nebel se rozhodne vrátit zpátky do hor, aby se znovu setkal s Němým a souboj s temnými stíny minulosti dovedl do konce. V dalších rolích se ve filmu objeví Marek Daniel, Ondřej
    Prozaik, autor impresionisticky laděných románů, lyrických obrázků z přírody, cestopisných črt a realistických povídek, spolutvůrce českého realistického dramatu, publicista, esejista, jeden z představitelů kritické generace 90.let, jenž prosazoval ruské realisty a dílo Emila Zoly, překladatel hlavně z ruštiny.(Lexikon české literatury 3/I, s. 344 a 348)
    Film vznikl v mezinárodní koprodukci společností Negativ, Česká televize, UPP, Soundsquare, slovenské společnosti Tobogang a německé společnosti Pallas Film, distributorem je společnost Aerofilms. Světová práva koupila německá společnost The Match Factory, jež mimo jiné distribuuje filmy režisérů Toma Tykwera, Akiho Kaurismäkiho a také snímek Strýček Búnmí thajského režiséra Apichatponga Weerasethakula, který byl loni oceněn Zlatou palmou na filmovém festivalu v Cannes.


Jaromír 99 o Nebelovi: Ten chlap má štěstí a my s ním

    Prozaik a dramatik, autor žánrových obrázků a rozsáhlé kroniky, zaznamenávající realistickou metodou sociální a etické konflikty, lidové tradice a svébytné kořeny života moravského venkova, autor cestopisných a memoárových črt, publicista.
    Alois Nebel spisovatele a scenáristy Jaroslava Rudiše a zpěváka, textaře a výtvarníka Jaromíra 99 byl uveden jako první komiksový román v moderní české historii. Nejprve v roce 2003 vyšla kniha Bílý Potok a po jejím úspěchu následovaly dva další díly - Hlavní nádraží a Zlaté Hory. Ty završily trilogii, jež byla jako celek uvedena v roce 2006. Jaromír 99 se nechal inspirovat americkým komiksem 50. let, socialistickým realismem a motivy starých papírových vystřihovánek, které zůstávají typickou formou lidového umění v Jeseníkách. Komiks vyšel také v Německu a Polsku.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00